Historie obce Popelín
Popelín se poprvé připomíná v roce 1349. V dávných dobách byl rozdělen na díl moravský a díl český a takto je zapisován v moravských a českých zemských deskách. Proto majitelů statku je celá řada, někdy dokonce několik současně. V nejstarších zápisech kolem roku 1350 uvádějí se stejná jména jako v sousední České Olešné.
Roku 1349 smluvil se Unke z Olešné o zboží v Popelíně s bratrem Volkmarem, jemuž přepustil pět a čtvrt lánu rolí a dvůr. O jiný díl zboží popelínského smluvila se Marta z Olešné s Marešem, synem Burkartovým a Bransudem z Křepic. Roku 1356 Pavel z Olešné připsal manželce Bušce dvůr v Popelíně s lánem, rybníkem a jedním poddaným. Roku 1368 Bransud z Čermákovic a Matěj z Rataj zapsali díl Popelína Janu a Oldřichovi z Radošovic. Majitelem svobodného dvora v roce 1415 byl Přibík z Popelína. Později stali se majiteli jedné části Popelína páni z Hradce.
Asi 1 km od Popelína je osada Dobrá Voda. Osada vznikla u pramene sirné kyselky, kde byly postaveny jezuitské lázně pro řádové mnichy. Jeden z nich, který se zde vyléčil dal prý postavit u lázní kapličku zasvěcenou Panně Marii. Po vyhnání jezuitů z Čech a Moravy za Josefa II přešly lázně do soukromých rukou a pozemky byly rozděleny stejným dílem mezi okolní poddané. V 19. století byly lázně zrušeny a vzniklo zde bělidlo plátna.
