Historie obce Hovorčovice
Prvý historický záznam o Hovorčovicích se datuje roku 1088, kdy český král Vratislav vydal nadací listinu, kterou obdaroval několika obcemi nově založenou kapitulu Vyšehradskou. V r. 1130 se Hovorčovice stávají mensovním statkem jediného kanovníka. V této době jsou uváděny pod jménem Govrisce a teprve v r. 1453 se objevuje název v dnešní podobě. V r. 1436 zapsal císař Zikmund ves Vaňkovi Duršmídovi z Ostrova. Již od r. 1525 se ve spojitosti s Hovorčovicemi objevuje jméno Jakuba Fikara z Vratu, radního písaře a měštěnína města Prahy. V r. 1524 se stávají jeho majetkem. V té době je již primátorem města Prahy. V r. 1547 byl Fikar za účast v odporu proti Ferdinandovi I. odsouzen k smrti a popraven. Jeho tělo mý být údajně pohřbeno ve zdejším kostele. Majetek popraveného byl konfiskován a dvůr byl prodán Janu Hoškovi, jenž byl v r. 1563 povýšen do stavu vladyckého s titulem z Proseče. Celá obec Hovorčovice byla zničena během třicetileté války, pravděpodobně při švédském obléhání Prahy v r. 1648 a úplně zpustla. Podle pověsti zůstala stát pouze kostelní věž a zdi. V r. 1652 koupil libeňské panství, ke kterému tehdy patřily i Hovorčovice Jan Hartwig Nostic. V r. 1713 bylo v Hovorčovicích 8 chalupářů. Při zavádění nové obecní správy v r. 1788 byly Hovorčovice spojeny s Měšicemi v jednu obec a v té době měly 18 budov a 17 osadníků. Do roku 1843 vzrostly Hovorčovice na 27 čísel. V r. 1890, kdy byly poplatným dvorcem hraběte Nostice, měly 33 domů a 370 občanů. Od r. 1906 jsou Hovorčovice opět samostatnou obcí.
