Současnost obce Plzeň
Ve městě se v současnosti nacházejí tři informační centra, 27 pošt, Zoologická a botanická zahrada, dino park, CineStar, Cinema City, Kino Beseda, divadlo Plzeňská vstupenka, bazén, zimní stadiony, hřiště, fakultní nemocnice a pečovatelské ústavy.
Můžete zde navštěvovat mateřské školy, základní školy. Neobyčejně široká je také síť středních odborných škol, gymnázií a škol uměleckých. Z vysokých škol se zde nachází Západočeská univerzita v Plzni, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni
V Plzni působí také mezinárodní instituce - Alliance Francaise, Anglická knihovna, Rakouská knihovna a Americké centrum. Duchovní tradice města byly posíleny založením biskupství v roce 1993.
K nejhodnotnějším tradicím plzeňského kulturního prostředí patří činnost Divadla J. K. Tyla. Plzeň je dějištěm kulturních akcí a festivalů mezinárodního významu - Smetanovské dny, Skupova Plzeň, Historický víkend, festival Na ulici, Pilsner Fest, Mezinárodní bienále kresby či festival Divadlo. V rámci Plzeňského kulturního léta jsou pořádány koncerty na otevřených pódiích v centru města
Zoologická a botanická zahrada: Zahrada představuje rostliny a živočichy na ploše 21 ha. Najdete zde stálou akvarijní výstavu. Ve smíšených biotopových expozicích zde žijí studenokrevní živočichové - plazi, obojživelníci, ještěři, ryby a bezobratlí. Nový směr vývoje zoo je patrný například na prezentaci opic, kde zahrada nyní chová více než 20 druhů rozložených asi na sedmi místech. Šimpanzi mají od léta roku 2000 k dispozici přírodní výběh s trávou, keři a stromy a současná skupina má proti původnímu páru již 6 členů; podobně ostrovní nebo přírodní výběhy mají giboni lar, guerézy angolské, makaci lví nebo lemuři vari a kata. Původní pavilon šelem byl v roce 2001 proměněn na africké nokturnárium nazvané Tajemný svět africké noci.
Zvláštnost je zrekonstruovaný statek 19. století Lüftnerka s kolekcí domácích zvířat a 400 exponáty zemědělského náčiní. U něj byl v září 2009 veřejnosti zpřístupněn projekt "Česká řeka", která představuje tok řeky Úhlavy. Deset akvárií je rozděleno do čtyř rybích pásem, v nichž žijí desítky druhů ryb - od sumecce a štiky, přes candáty, okouny a kapry až po střevle, mihule či vranky.
Milovníci rostlin si přijdou na své zejména v sukulentním skleníku s více než 1000 taxony polopouštních rostlin Starého světa, v kolekci plazů upoutají například aligátoři čínští a velké želvy ostruhaté s téměř 300 odchovanými mláďaty, ale v neotropické části návštěvníci rádi sledují i dovádění nosálů na stromech nebo nutrií ve vodě.
Návštěvnicky atraktivní jsou i mořská akvária a biotopy pouští a pralesů. Více na www.zooplzen.cz.
Dino park je unikátním zábavním parkem pro nejširší veřejnost /hlavní cílová skupina je rodina s dětmi 5-15 let/, zobrazující modely zvířat z druhohorního období v životních velikostech v jejich přirozeném prostředí tak, jak obývala naši planetu před mnoha miliony let. Modely jsou jak statické, tak i robotické, pohyblivé. Všechny modely jsou ozvučené. Součástí parku jsou atrakce podporující edukační funkci parku, 3D kino, Dětské paleontologické hřiště, naučná stezka apod. Více na www.dinopark.cz.
SPORTOVIŠTĚ:
Lanové centrum a lezecká věž - Areál tvoří 20 překážek umístěných ve výšce 8 m a volně přístupná lezecká stěna.
Zimní stadion je zprovozněn na Košutce. Zahájením provozu Areálu se výrazně zlepšila nabídka kvalitních ledových ploch v Plzni. V důsledku jeho celoročního provozu dojde k rozšíření období po které budou moci být takto vybudované kapacity využívány. Provoz areálu zimního stadionu bude svým zaměřením otevřený potřebám veřejnosti, sportovcům a návštěvníkům regionu.
V Plzni je celá řada rekreačních sportovních zařízení a nechybějí ani multifunkční sportoviště. Více informací v oddíle Sportovní aktivity.
Mezi významné osobnosti města Plzeň patří:
Václav II. (1271–1305) Český král z rodu Přemyslovců, zakladatel města Nová Plzeň (r. 1295)
Václav Koranda (asi 1424–1519) Radikální husitský kazatel působící několik let v Plzni. V roce 1420 odešel do Tábora.
Jan Žižka (asi 1360–1424) Po příchodu do Plzně roku 1419 zde začal budovat pevnost (Město slunce). Po obléhání císařskými vojsky a odporu Plzeňanů odešel v roce 1420 z města. Později se pokoušel město znovu dobýt, ale neúspěšně.
Giovanni de Statia (v Plzni 1554–1596) Renesanční architekt a stavitel, významný představitel první vlny italských přistěhovalců. - kameníků a stavitelů. Projektoval a postavil plzeňskou radnici.
Rudolf II. (1552–1612) Císař římsko-německý, král český. Několikrát pobýval v Plzni, naposled v letech 1599–1600 na útěku před morem v Praze. Po dobu jeho pobytu se stala Plzeň hlavním městem celé říše.
Peter Ernest Mansfeld (1580–1626) Obléhal Plzeň v čele stavovských vojsk a v listopadu 1618 ji dobyl. Pád Plzně lze tak pokládat za počátek 30leté války v Evropě.
Albrecht z Valdštejna (1583–1634) Český šlechtic a vojevůdce, v Plzni bydlel od prosince 1633 do února 1634 před osudným odjezdem do Chebu.
Martin Kopecký (1777–1854) Purkmistrem města v letech 1828 - 1850, postaral se o významné stavební reformy ve městě, mimo jiné odstranění hradeb a vybudování sadů na jejich místě. Pomník v Kopeckého sadech a u Lochotínského pavilonu.
Josef Vojtěch Sedláček (1785–1836) Vlastenec a spisovatel, pamětní deska v ul. Bedřicha Smetany 14.
Josef František Smetana (1801–1856) Do Plzně přišel v roce 1831. Profesor na filozofickém ústavu, autor první české návodové knihy o astronomii a fyzice. Strýc skladatele Bedřicha Smetany. Pochován na Mikulášském hřbitově. Pomník ve Smetanových sadech.
Josef Kajetán Tyl (1808–1856) V Plzni poprvé roku 1829 s kočovnou divadelní společností, naposled 1856, kdy zde zemřel. Významný český prozaik, dramatik a novinář. Je pohřben na Mikulášském hřbitově. Pomník v Lochotínském parku a u Velkého divadla ve Smetanových sadech, pamětní deska v Prešovské 3.
Bedřich Smetana (1824–1884) Přední český hudební skladatel. Studoval v Plzni na gymnáziu v letech 1840–1843. V Plzni složil i několik skladeb. Socha ve Smetanových sadech, pamětní deska na budově Státní vědecké knihovny.
Mikoláš Aleš (1852–1913) Přední český malíř, přítel plzeňského architekta R. Štecha. Pro některé jeho domy kreslil kartony pro sgrafitovou výzdobu. Část kartonů zachována ve sbírkách Západočeské galerie.
Emil Škoda (1839–1900) Zakladatel Škodových závodů, nejvýznamnější zbrojovky Rakousko - Uherska a později nejvýznamnějšího strojírenského podniku Československa. Pohřben na Mikulášském hřbitově. J. Škoda, jeho strýc a mecenáš, lékař a profesor ve Vídni, má pamětní desku na Vodárenské věži v Pražské ulici.
František Křižík (1847–1941) Rodák z Plánice na Klatovsku. Vynikající český vynálezce, elektrotechnik a podnikatel. Své první výzkumy prováděl v Plzni (vynález obloukové lampy). Založil elektrotechnickou továrnu v Doudlevcích (později Škoda - Elektrotechnické závody Doudlevce). Pomník v Křižíkových sadech.
Karel Klostermann (1848–1923) Významný český spisovatel, v letech 1877–1908 učil na německé reálce v Plzni. Pochován na Ústředním hřbitově.
Rudolf Štech (1858–1908) Architekt a stavitel, autor mnoha veřejných budov v Plzni. Pochován na Ústředním hřbitově.
Ladislav Lábek (1882–1970) Historik, zakladatel Národopisného muzea v Plzni. Pamětní deska na Chotěšovském domě, nám. Republiky 1.
Josef Beran (1888–1969) Plzeňský rodák, bohoslovecká studia v Římě. Vězněn nacisty, v roce 1946 jmenován pražským arcibiskupem. V letech 1949–1965 znovu internován. V roce 1965 donucen opustit vlast a v Římě jmenován kardinálem.
Josef Skupa (1892–1957) Významný loutkář, tvůrce postav Spejbla (1919) a Hurvínka (1926). Pohřben na Ústředním hřbitově, pamětní deska v Prokopově 1.
