Památky a zajímavosti Šťáhlavy
Přímo v obci se nachází kaplička na návsi, Brána stavení čp. 52, pomník padlých hrdinů, pomník americké armády a Šťáhlavský zámek na návsi. V blízkosti obce je zámek Kozel.
Zámek Šťáhlavy
Zámek je dominantou obce Šťáhlavy na Plzeňsku. Má půdorys písmene U a skládá se z renesančního křídla a mladších přístaveb spojujících nejstarší zámeckou část s barokním traktem. Fasáda renesanční části zámku je zdobena sgrafitem. V ohradní zdi zámku se dochoval bosovaný portál s erby Kokořovců a také kostel sv. Vojtěcha, původně šestiboká kaple z 1. poloviny 17. století, upravená v pozdně barokní kostel roku 1778. Zámek není veřejnosti přístupný.
Karel Kokořovec z Kokořova nechal na počátku 17. století postavit renesanční zámek. Později byly provedeny barokní úpravy. K podstatnému rozšíření zámeckému areálu došlo v 80. letech 18. století za Černínů z Chudenic, kteří zámek vlastnili do roku 1816, poté se zámek stal majetkem Valdštejnů, za kterých však zámek přestal sloužit jako sídlo vrchnosti a byl využíván pouze jako byty pro úředníky. V posledních letech byl zámecký objekt využíván k hospodářským účelům.
Kostel Svatého Vojtěcha
Kostel stojí v areálu zámku, hned nad zámkem ve směru na Plzeň. Jedná se o pozdně barokní stavbu. Loď kostela je šestiboká. Ve štítu socha sv. Vojtěcha. Obdélníkový portál s trojúhelníkovým štítem. Kapli postavil jeden ze synů Jiříka Kokořovce z Kokořan na počátku 17. stol. Za Černínu byla kaple ve 2. polovině 18. stol. rozšířena a později počátkem 19. stol. přeměněna na farní kostel s třemi kopulemi.
Památka je veřejnosti zpřístupněna pouze příležitostně.
Zámek Kozel
Jako lovecký zámek a místo příjemného odpočinku budoval pražský stavitel Václav Haberditz v letech 1784-1789 Kozel panu Janu Vojtěchu Černínovi z Chudenic, tehdy nejvyššímu lovčímu Království českého. Podle nuávrhu I. Palliardiho byly v letech 1791-1795 přistavěny klasicistní jízdárna, kaple, lokajna a stáje, o rokokovou malířskou výzdobu se v letech 1787-1788 postaral A. Tuvora, o sochařskou výzdobu I. Platzer ml. Pan Černín tady založil i velkou knihovnu, která byla v roce 1945 doplněna o vzácnou knihovnu Stadionů z Koutu na Šumavě s tisky z let 1517-1840. Klasicistní areál doplnil rozsáhlý anglický park, jehož dnešní podoba je dílem F.X.France, zahradníka, který sbíral zkušenosti v Praze a ve Vídni. V parku rostou tisy, metasekvoje, kavkazská jedle, liliovník tulipánokvětý, ... Prohlédnout si můžete část původního vybavení interiéru, sbírky porcelánu, kachlová kamna, mimořádná je zámecká kaple ve stylu Ludvíka XVI., zajímavé je empírové divadlo.
