Historie obce Dobříš
První písemná zmínka o městě je z roku 1252, kdy je uváděno jako královský lovecký dvorec na Zlaté stezce. Toto potvrzovaly čtyři listiny udávající práva klášteru v Plasech, které zde podepsal král Václav I. Poté statek na čas připadl šlechtickým rodům. V roce 1262 Rožemberkům a od roku 1321 Štěpánovi z Tetína.
Za Jana Lucemburského přešla Dobříš opět do rukou krále. V této době je označována jako trhová ves. Král si zde nechal vystavět lovecký hrádek Vargač. Na lovy sem později jezdili i Janovi potomci. Karel IV. přenesl na dobříšský hrádek nejvyšší lovčí úřad české koruny a připojil k němu třináct panství. Václav IV. povýšil Dobříš na městečko.
Slibný rozvoj městečka zastavily až husitské války. Po nich začalo zastavování královského panství různým šlechtickým držitelům. Během střídání majitelů však městečko zpustlo a roku 1530 bylo navráceno Ferdinandovi I. Místo původního vzniklo město nové, necelý kilometr západněji. Již v roce 1543 vrátil král Dobříši všechna bývalá práva udělená Janem Lucemburským.
Významným dějinným milníkem byl rok 1630, kdy Dobříš odpadla od královské koruny. Zámek a celý statek koupil pruský hrabě Bruno z Mansfeldu. Rod zde panoval dlouhá staletí, než jim byl majetek zkonfiskován.
