Památky a zajímavosti Prostějov
Historické jádro města Prostějov je od roku 1990 městskou památkovou zónou.
entrem města Prostějov je náměstí, jež dnes nese jméno T. G. Masaryka, s dominantou Nové radnice s 66 m vysokou věží a orlojem, další dominantou náměstí je barokní morový sloup se sochou Panny Marie z roku 1714. Domy lemující náměstí měly původně svá domovní znamení, z nichž některá se dochovala dodnes.
Domy na náměstí T. G. Masaryka
- Nová radnice – dnes sídlo městského úřadu, byla navržena a postavena v secesním stylu v letech 1909–1914 podle projektu profesora Karla Huga Kepky, s 66 m vysokou věží a bohatě zdobenými interiéry.
- Stará radnice je z 20. let 16. století. Má portál z roku 1539. V roce 1697 vyhořela. Barokní lodžii vytvořil pravděpodobně Giovanni Pietro Tencalla. Jako radnice sloužila do roku 1850, poté od roku 1905 jako sídlo Muzea Prostějovska. Roku 1908 bylo přistavěno patro výstavních prostor za slepou atikou. Atika byla obnovena roku 1924.
- Dům U Měsíčka (čp. 5) má zdobený štít mozaikou Panny Marie z roku 1933, navrženou Jano Köhlerem.
- Lékárna U černého orla (čp. 6) – budova se pyšní zajímavou fasádou se sdruženými, obloukově ukončenými okny a odpovídá romantickému názoru poloviny 19. století. Štuková výzdoba na klenbě obchodní místnosti se svými motivy vztahuje k lékárně a pochází z doby jejího založení.
- Abelův dům (čp. 8) – tato budova s pozdně klasicistní fasádou vznikla roku 1850 spojením dvou prastarých domů.
- Dům U sv. Rocha (čp. 11) – dům se nazývá U Rocha podle barokní sochy sv. Rocha umístěné ve výklenku v průčelí 1. patra.
- Dům čp. 12 – Ve výklenku novorenesanční fasády je umístěna socha sv. Markéty s dráčkem. Na pravé straně průjezdu budovy se nachází pozdně gotický portál z doby okolo roku 1500.
- Dům U Pošty (čp. 20) – Pozdně barokní portál se znakem C.K. pošty.
- Dům U Zlaté studny (čp. 21) – Domovní znamení pochází z roku 1936 z dílny Jano Köhlera.
- Dům U sv. Antonína (čp. 22) je rodný dům básníka Jiřího Wolkera. Pamětní deska s bustou z roku 1966 byla vytvořena Janem Třískou.
- Onšův dům (čp. 24) – Renesanční portál pochází z 16. století.
Ostatní památky
Národní dům na Vojáčkově náměstí byl postaven ve stylu české secese architektem Janem Kotěrou v letech 1905–1907. Stavitelem byl Otakar Pokorný. Jedná se zároveň o spolkový dům, městské divadlo, restauraci a kavárnu. Architekt sám navrhl nábytek, obložení, osvětlovací tělesa a vitráže. Výzdobu interiéru provedli mimo jiné také malíři František Kysela a Karel Petr a sochař Stanislav Sucharda. Za německé okupace byl interiér částečně poškozen.
Prostějovský zámek
Zámek vybudoval v letech 1522–1526 Jan z Pernštejna. Za Vratislava z Pernštějna došlo v letech 1568–1572 k rozsáhlé renesanční přestavbě. V 18. století sloužil jako sýpka a židovské vězení. Ve 2. polovině 19. století koupila zámek rodina Chmelařových a vytvořila z něj kulturní centrum. Koncem 19. století pak zámek od Chmelařových koupila prostějovská záložna a zastavárna, úpravy zámku byly provedeny počátkem 20. století a fasáda získala sgrafitovou podobu. Dnes je zámek v majetku města Prostějova a ve východním křídle je umístěno Regionální informační centrum.
Církevní stavby
- Kostel Povýšení sv. Kříže s kaplí začali stavět augustiniáni roku 1391. Za husitských válek vypálen. Od 20. let 16. století je kostel v majetku města Prostějova, které jej přestavovalo v letech 1522–1535. Roku 1697 vyhořel a následně byla znovu zaklenuta hlavní loď, vstup přesunut na sever a kostel byl přesvěcen. V letech 1725–1726 byla barokně přestavěna věž. Kostel byl znovu přestavěn v letech 1856–1888, přičemž roku 1893 byla novobarokně přestavěna věž.
- Klášter milosrdných bratří je z let 1733–1756. Interiéry jsou vyzdobeny cennými freskami malíře F. A. Sebastiniho. Součástí komplexu byla i nemocnice a lékárna sloužící od roku 1736 dodnes a kostel sv. Jana Nepomuckého.
- Husův sbor – V roce 1904 zde vyrostla tzv. Nová synagoga, která nahradila tu rozbořenou. V průběhu 2. světové války byla zpustošena a v poválečných letech úsporně přebudována na kostel Československé církve husitské.
- Kostel sv. Petra a Pavla s barokní kaplí sv. Lazara byl založen ve 12. až 13. století spolu s nejstarším městským hřbitovem. Věž kostela rozeznívá nejstarší prostějovský zvon z roku 1506. V letech 1728 – 1730 byla původní budova kostela barokizována a rozšířena do víceméně dnešní podoby. Správě kostela se věnuje řád Salvatoriánů. V interiéru kostela zaujme hlavní oltář s pozoruhodným sousoším Poslední večeře Páně olomouckého sochaře Ondřeje Zahnera z roku 1731. Poblíž severozápadního rohu kostela se nachází raně barokní kaple sv. Lazara.
- Kostel sv. Cyrila a Metoděje
Pomníky a sochy
– Karel Havlíček Borovský – socha
– Edmund Husserl – pamětní deska
– František Xaver Krumlovský – pamětní deska
– Tomáš Garrigue Masaryk – socha
– František Palacký – busta
– Matěj Rejsek – pamětní deska
– Bedřich Smetana – socha
– Karel Vojáček – busta
– Jiří Wolker – socha, busta na rodném domě
– Pomník manželů Karla a Karly Vojáčkových
– Pomník Jeden z nás
– Pomník Padlých hrdinů
– Spaniův obelisk– Parní lokomotiva 310.127 na podstavci u hlavního vlakového nádraží
– Mariánský sloup se sochou Panny Marie z roku 1714
– Socha Panny Marie Karlovské
