Historie obce Velké Albrechtice
První písemná zmínka o obci je datována letopočtem 1414. Nelze však doložit datum založení obce. V roce 1424 se připomíná ve Velkých Albrechticích tvrz, což naznačuje možnost existence samostatného statku. Onoho roku 1424 zde zapsal majitel panství Jan z Kravař své manželce, opavské kněžně Anežce, věno. Ves je však určitě starší, čemuž nasvědčují pozůstatky středověkého tvrziště (zapsaná kulturní památka), které je rámcově podle nalezených zlomků keramiky možné datovat do 13. - 14. století. V roce 1433 zastavil Jan z Kravař plat na Albrechticích Václavu Rúsovi z Doloplaz a Jan z Doloplaz pak postoupil roku 1447 díl Albrechtic Mladotovi z Potštátu. V roce 1464 držela ves Markéta z Prusinovic, v roce 1476 Jiřík z Koválovic. Dějiny obce jsou poznamenány dědičnými spory o majetek a dluhy a obec byla mnohdy v držení několika pánů současně, posledními majiteli byl rod Sedlnitzkých z Choltic, patrně od roku 1651.
Dědičné fojtství (rychta) ve Velkých Albrechticích se připomíná v roce 1520, od roku 1649 do roku 1913 jsou jmenováni dědiční rychtáři, kteří nemuseli chodit na robotu a neplatili daně. Posledním byl Josef Kober a sídlil na statku č. p. 52/53, který je z velké části dodnes v původní podobě, avšak ve velmi zuboženém stavebním stavu, poznamenaném zejména hospodařením státního statku ve druhé polovině tohoto století.
Do velké míry jsou dějiny obce spjaty se sousedním Bílovcem, se kterým je územně obec propojena a který byl administrativním a hospodářským centrem území. K Bílovci a jeho panstvím ves patřila od roku 1492.
Etnicky byla obec součástí německého jazykového ostrova kolem Bílovce, odtud také německý název Gross Olbersdorf. Po 2. světové válce bylo až na výjimky původní obyvatelstvo odsunuto a samostatná obec byla osídlena českým obyvatelstvem. V roce 1976 byla obec integrována do Bílovce jako jeho místní část. Od 1. ledna 1991 je obec opět samostatná.
