Historie obce Běšiny
Běšiny, ležící jihovýchodně od Klatov v rozkošném údolí při Drnovém potoce na trati dráhy Domažlice-Horažďovice, jsou původu prastarého, neb od dávných dob stávala zde zemanská tvrz, z níž zachovala se dodnes budova panské sýpky. Ostatní budovy dnešního zámečku původem svým sahají do století XVI. Jedna z nich, jež k východu byla obrácena, dávno jest zbořena. Tvrz byla důkladně podsklepena a chodby táhly se daleko za kostel a k rybníku. První písemná zmínka o Běšinech činí se roku 1379, kdy ves patřila zemanům Častovoji, Sudovi a Drslavu. V té době jsou uváděny pod názvem BESSIN, po roce 1400 pak BIESCHINY či BIESSINY. Staršího data než BĚŠINY je tvar BĚŠÍN. Teprve v XV. století se objevuje tvar množného čísla BĚŠINY.
V roce 1382 byly Běšiny majetkem pana Jeníka Mnicha z Běšin, v jehož erbu, ve dvě půle rozděleném, vidíme černou medvědí tlapu ve zlatém poli a stříbrný buvolí roh v poli černém. Roku 1395 držel Běšiny Milota z Běšin, po němž v majetek otcovský uvázali se roku 1404 synové Jiřink a Jan řečený Hlávka.
V letech 1423 - 1444 vládli zde Jan starší a Jan mladší, 1444 - 1465 Vilém, 1465 - 1484 Milota a Václav. V letech 1484 - 1519 spravovali zboží běšinské bratři Jiřík, Zbyněk a Jindřich zvaný Jeptiška. Po nich Milota a Jindřich, za něhož roku 1578 vyhořel kostel sv. Bartoloměje, který jako farní kostel při Podolí již před rokem 1370 se připomíná. Syn Jindřichův Adam zemřel roku 1591. Nástupcem jeho stal se Jindřich, za jehož dědiců přešly Běšiny r. 1612 v majetek německého rodu Lamingarů z Albenreithu, v jichž držení byly až do roku 1626. Poté uvázali se v držení Běšin páni Kocové z Dobrše a na Úloze a užívali jich do roku 1678. V té době patřilo k majetku běšinskému: tvrz, dvůr a ves Běšiny, záduší svatého Bartoloměje, dvory Hubenov, Úloh, Javoří, Rejský, Zahrádka a Tvrdoslav, což vše roku 1678 koupil pan Vilém Albrecht Kolowrat. V držení tohoto rodu byly Běšiny do 1. listopadu 1924.
