Historie obce Srbce
Nejstarší dochovaná písemná zmínka se nachází v zakládající listině olomoucké kapituly a pochází z roku 1131. V Srbcích, jež jsou zde vzpomínány jako osada župy Pustoměřské, měl přerovský kostel svou zádušní dědinu. V roce 1667 nebyly samostatnou obcí, ale pouhou osadou. Byly spojeny s obcí Pavlovice, kde toho roku zastával funkci purkmistra Václav Martinek ze Srbec. Později se opět osamostatnily a v průběhu staletí neustále měnily své majitele. Mezi nejvýznamnější patřil rod Žerotínů, avšak Bedřich ze Žerotína se roku 1620 zúčastnil povstání na Bílé hoře a o všechny statky přišel. Mořický statek, ke kterému Srbce patřily, tak připadl knížeti Maxmiliánu z Lichtenštejna. Ten je obratem věnoval paulánskému klášteru na Vranově u Brna. Církevním majetkem byly Srbce až do zrušení kláštera v roce 1784. Od náboženského fondu koupil tyto statky v roce 1816 arcivévoda Ferdinand d´Este, jenž byl také jejich posledním feudálním majitelem.
Mezi místní významné rodáky patří sběratel lidových písní, básník, spisovatel a katolický kněz Antotín Přibyl (1848 - 1910), kněz a průkopník mezinárodního neutrálního jazyka - esperanta Jan M. Bakalář Srbecký či český otorinolaringolog, akademik a profesor Lékařské fakulty Univerzity Karlovy MUDr. Antonín Přecechtěl, DrSc (1885 - 1971).
