Historie obce Dobrá Voda u Českých Budějovic
Dobrá Voda se svojí nepravidelnou uliční sítí vznikala pozvolna a živelně teprve v průběhu posledních staletí. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1720. Ještě ve středověku se v místech nynější Dobré Vody nerozkládalo žádné osídlení, jen polnosti v zázemí okolních vesnic Suchého Vrbného, Hlinska a Pohůrky. První proměnu a usedlíky přineslo dolování stříbra ve druhé polovině 16. a počátkem 17. století. Roku 1555 zde byla zaražena štola Svatý Václav, následovala díla Dům rakouský (později přejmenované na Svatá Anna) a Svatý Šebestián. Výtěžek však trvale nenaplňoval očekávání, až dolování nakonec roku 1635 nadlouho ustalo. Zatím se do okolí šířila povědomost o léčivých účincích vody ze zdejšího minerálního pramene. Když tato v roce 1629 ulevila od nemoci také Dorotě Karmenské, manželce českobudějovického purkmistra Jana Karmenského z Ebenfeldu, nechali vděční manželé v letech 1630 až 1632 při prameni postavit kostelík, zasvěcený Panně Marii Bolestné. V letech 1677 až 1678 zde také město zřídilo nevelké lázně, které, roku 1720 rozšířené, po následujích sto let provozovalo, než je roku 1779 odkoupil soukromník Antonín Graf. Původní kostelík zanedlouho svou kapacitou nepostačoval hojným procesím poutníků, když nadto klenba začala praskat a hrozit zřícením, přikročilo město České Budějovice ke stavbě kostela nového, k čemuž byli zjednáni přední tuzemští architekti a výtvarníci. Hlavní část stavby proběhla v letech 1733 až 1735; ke slavnostnímu vysvěcení, spojenému s přenesením uctívaného mariánského obrazu ze starší svatyně, došlo roku 1739. Původní kostelík byl roku 1809 odprodán a přeměněn na byty (nynější čp. 5). Mezitím kolem lázní a poutního kostela zvolna přibývalo domů a vznikající osada začala být označována U dobré vody či Dobrá voda (v podobě Dobrawoda je název doložen k roku 1720). Na sklonku 60. let 18. století zde znovu ožilo dobývání stříbra a zlata, zpočátku iniciativou soukromých těžařstev. Byly obnoveny práce na dílech Šebestián (přejmenovaném na Barboru), Václav a Anna, nově zaraženy štoly Mauricius a Ondřej. V roce 1778 získal většinový podíl na těžbě stát, což přineslo lepší technické vybavení, vznikl též další důl Leopold a na Dobrou Vodu v roce 1784 přesídlil horní úřad z Rudolfova. Dlouhodobě však byla těžba opět ztrátová (výnos nedosahoval ani 2/3 vynaložených nákladů), a tak byly s rokem 1809 veškeré práce v dolech zastaveny. Pokusy o obnovení těžby drahých kovů do třetice byly v menším rozsahu činěny ještě od roku 1893, vedly ale též ke krachu. Počátkem 19. století už byla Dobrá Voda vesnicí s několika desítkami domů a vlastní duchovní správou (1777 při kostele usídlen kaplan, 1786 zřízena lokálie, 1858 povýšena na farnost). Po zrušení poddanství ke královskému městu České Budějovice se roku 1850 Dobrá Voda stala součástí obce Mladé, od níž se pak osamostatnila po roce 1902. Význam vsi, coby střediska lázeňství postupem času upadal, Dobrá Voda se však stala oblíbeným výletním místem pro českobudějovické měšťany, někteří zámožnější si ve zdejším příjemném prostředí počátkem 20. století nechali postavit vily. Obec, v 19. věku ještě převážně německá, se na přelomu století přílivem nových obyvatel rychle počešťovala; při sčítání roku 1910 tak představovali Češi 2/3 obyvatel, v roce 1930 přes 9/10. S počátkem roku 1952 byla Dobrá Voda připojena k městu České Budějovice, samostatnou obcí se znovu stala dne 24. listopadu 1990.
