Památky a zajímavosti Doudleby
Hradiště Doudleby:
slovanské opevněné sídlo o rozloze přibližně 4,8 ha z doby kolem poloviny 10. století, zaujímající poloostrov, vytvořený řekou Malší. Akropole hradiště o rozměrech 60 × 200 m se nacházela v nejužší části ostrohu, v postoru nynějšího kostela sv. Vincence a fary; kostel sám (byť dochovaný v mladší stavební podobě) je zřejmě pozůstatkem jejího vybavení. Na východní straně, odkud byl k hradišti jediný přístup po souši, se napříč šíjí táhnou dva rovnoběžné pásy hradeb, vytvářející malé lichoběžníkové předhradí, jehož vnější val je v teréno stále patrný. Na severu i jihu svahy, strmě spadající k řece, poskytovaly dostatek přirozené ochrany. Ze západní strany vymezuje akropoli několikametrový terénní stupeň (snad uměle zvýrazněný), dále odtud se povrch až ke vnitřním břehům říčního zákrutu sklání jen pozvolna. Tento prostor západního podhradí je rozčleněn třemi obloukovými pásy opevnění, stále částečně patrnými. Brod přes Malši byl možný jednak v místech nynějšího Čapkova mostu, druhak v protějším zákrutu řeky. Hradiště nebylo dosud celkově archeologicky prozkoumáno, z dosavadních dílčích výzkumů třeba zmínit objev zahloubeného obydlí v prostoru akropole Bedřichm Dubským roku 1940 a v 90. letech nález esovitých záušnic, dokládající raně středověké pohřebiště kolem kostela, při záchranném výzkumu Juraje Thomy.
Farní kostel sv. Vincence:
na vyvýšené šíji ostrohu v prostoru někdejšího hradiště. Připomíná se jako farní již počátkem 40. let 12. století, nejstarší části nynější stavby však pocházejí až ze století 14., jsou jimi gotický presbytář a sakristie (obdobného provedení jako v nedalekém Kamenném Újezdě); v sakristii byly odkryty vzácné gotické fresky s výjevy Narození Páně a Klanění Tří králů z doby po roce 1350. Loď s věží s byla přistavěna roku 1494, barokní úpravy a novostavbu věže v letech 1708 až 1709 provedl Petr de Maggi podle plánů Pavla Ignáce Bayera. Vnitřní vybavení kostela je dnes převážně barokní, z první čtvrtiny 18. století, na hlavním oltáři se nachází kopie kdysi velmi uctívaného obrazu Madony doudlebské (originál z doby kolem roku 1440 chová Národní galerie v Praze), šestice obrazů z dřívější výzdoby roku 1494 se nachází v Alšově jihočeské galerii na Hluboké. Na věži jsou zavěšeny dva zvony, velký, odlitý roku 1876 v Bochumi a malý - umíráček. Ve středověku býval kostel střediskem církevní správy pro široké okolí (kupř. ve 14. století pod doudlebský děkanát, jeden z pěti v jižních Čechách, spadalo 46 farností). Dnes je význam kostela omezen na nejbližší okolí, ke zdejší farností příslušejí vedle obou částí obce Doudleby též vsi Dolní Stropnice, Heřmaň a Plav.
Sousoší Piety před kostelem:
dílo českobudějovického sochaře Leopolda Hubera z roku 1756
Kaple sv. Barbory:
za kostelem, barokní z doby kolem roku 1680. Bývala zde dřevěná socha Piety, ta však ukradena roku 1993. Původní obraz sv. Barbory z roku 1755 odtud přemístěn do kostela a nahrazen novým v roce 2000.
