Historie obce Horušice
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1369 za vlády Karla IV. Tato obec je poprvé pojmenována v tomto roce v listině kláštera Sedleckého: "Pro silvis prope pagum Horussic dictis...". Další doklady, kde je tato osada jmenována jako Horussicze, jsou z roku 1453. V pamětní knize III. farnosti Zdechovice se uvádí, že roku 1787 se obec jmenovala Horuschitz, později Horuschic, Horušitz, Horušic a od roku 1860 nese jméno Horušice.
Horušice, původně Hořušice, ves lidí Hořúšových, náležely pod dvě velká panství. Převážná část obce náležela sedleckému cisterciáckému klášteru, ale již v roce 1544 patřila část poddanských usedlostí v Horušicích žehušickému panství. V roce 1737 měla vesnice 47 popisných čísel, z nichž 18 patřilo žehušickému panství a 29 sedleckému klášteru. Po zrušení kláštera spravoval obce sedleckého panství náboženský fond a počátkem 19. století koupil Horušice s celým sedleckým panstvím kníže Karel Schwarzenberg. V jeho vlastnictví zůstaly Horušice až do zrušení vrchnostenské správy.
V roce 1867 žilo v obci 459 obyvatel, převážně katolických křesťanů. Co do počtu obyvatel se Horušice rozvíjely až do první světové války, později pak začal počet jejich obyvatel postupně klesat. Nejvíce se v Horušicích stavělo před první světovou válkou a poté během meziválečné konjunktury. V posledních desetiletích se část obytných domů přeměnila na rekreační chalupy.
