Historie obce Vojtanov
První zmínka o Vojtanovu je z roku 1299, kdy byla tehdy největší vsí na Chebsku. Její název je v písemné podobě dochován jako Voitesrewt, později jako Voidersreuth a nakonec se ustálil na podobě Voitersreuth. Jméno obce vzniklo z německého „Reutung eines Vogtes" - „Rychtářova mýtina".
V roce 1455 Anna Šliková, rozená Junckherová koupila od potomka starého chebského rodu Voitersreuterů - Prokopa Voidersreutera ves Vojtanov a připojila ji k hradu Ostroh. Po příslušnících rodu Šliků a Junckherů je Vojtanov majetkem pánů z Guttensteina, Neyberga a Steiheima, kteří vlastnili panství Ostroh. V roce 1660 házlovská majitelka panství - Anna von Schöneich koupila část vsi Vojtanov od Steiheimů a začlenila jí do statků patřících k panství Hazlov. V roce 1662 darovala část svých vojtanovských naturálních a peněžních urbariálních dávek chebské městské radě na mešní nadace. Ves Vojtanov je v roce 1464 zapsána jako statek chebských klarisek, v roce 1622 a 1665 je část Vojtanova zapsána jako zboží patřící ke statkům komendy řádu německých rytířů v Chebu a v roce 1773 je Vojtanov zapsán jako panství města Chebu. Je spodivem, že tato velká obec neměla nikdy svoji faru, kostel a hřbitov. K velkému neštěstí došlo ve Vojtanově v roce 1684, kdy zde do základů vyhořelo celkem sedm dvorů. Velkým přínosem pro obec bylo dokončení stavby nové pevné silnice v roce 1829 z Františkových Lázní do Bad Brambachu a železniční tratě saské dráhy Cheb - Reichenbach v roce 1865. Výhodné spojení se světem a levná pracovní síla přilákala kapitál ze sousedního Saska a byly zde postaveny dvě textilní továrny.
V roce 1937 měl Vojtanov 647 obyvatel a 80 domů. Bylo zde celkem 7 hostinců, 5 prodejen potravin, pekařství, 2 řezníci, 3 holiči, 2 kováři, několik krejčích a dámská švadlena, 5 ševců a tesař. Nechyběl ani chudobinec, sirotčinec, lékař a obecní záložna. Textilní továrna plauenské firmy Listner Buchheim zaměstnávala 50 lidí a druhá textilní továrna Augusta Hüttnera 30 lidí.
