Historie obce Habří
První zmínka o Habří je z roku 1264, kdy za pobytu v Písku učinil Přemysl II. Směnu se Stýrem z Kvítkovic, který vzdal králi ves Bohdanice a získal náhradou vsi Habří a Vesce. Co se jména samého tkne, může se toto od českého habr odvoditi, poněvadž zde tento druh stromů hojně rostl. Ve vsi Habří stojí dosud stará tvrz, která byla postavena počátkem 15. století. Ještě roku 1381 náleželo Habří ku statku Veseckému. Prvními známými držiteli byli Roubíkové z Hlavatec (1443). Jan Roubík byl společníkem nepokojného Jana Smila z Křemže (loupeživý rytíř, byl pravděpodobně popraven r.1447 na Krumlově). Nástupcem Jana byl Oldřich Roubík, psal se též z Habří. Do držení rodiny Roubíkovské připadl statek Dubenský a oba tyto statky, počátkem 16.stol., patřily třem bratrům Mikuláši, Ctiborovi a Oldřichovi. Roku 1523 došlo k dělení Habří: Mikuláš obdržel půl tvrze a půl dvora, též dvory kmecí (poddanské) v sousedních vesnicích v Dubném, ve Slavči, v Branišově, v Kvítkovicích a jiné platy a roboty. Kateřina ze Sudoměře, poručnice nezletilých dětí Oldřichových, přijala půl tvrze Habří a půl dvoru a k tomu jisté příslušenství. Ctibor dostal tvrz Dubné se dvorem a části vsi.
V roce 1543 byl pánem na Habří rytíř Vojíř z Protivce. Roku 1550 polovice tvrze a dvoru a díl vsi Habří koupil Václav Straboch z Pensdorfu za 1050 kop míšenských. Jeho syn Václav pak prodal toto sídlo r. 1581 Vilému z Rožmberka a na Krumlově za 1750 kop grošů českých. Už roku 1589 je v tituláři uveden pánem tohoto zboží Kryštof Kolichreitar z Kolichreitu, který bez dědiců zemřel a odkázal zboží své Lvovi z Kolichreitu, jenž byl r. 1589 pánem na Poříčí. Obě polovice Habří ku kterémužto statku patřily i vesnice Habří, Kvítkovice a Slavče držel v čas povstání českého Melichara Kolichreita, který se přidržel stavů evangelických. Tou příčinou byl r.1622 odsouzen a jeho statek, tvrz a Habří konfiskovány a budějovickému měšťanu Mikuláši Schanzovi z Einsenpichlu za málo v zástavu dány, ale roku 1623 mu bylo rozkázáno odstoupiti jemu zastavený statek Habří klášteru vyšebrodskému. Dne 23.května 1623 byla kupní smlouva knížetem Lichtensteinem jménem Jeho Milosti Císařské s opatem vyšebrodským Gandolfem Scheidingerem uzavřena, dle níž klášter vyšebrodský statky Kolichreitovské Habří a Svýbohy u Nových Hradů se dvorem Volbram u Nových Hradů, se všemi ke statku Habří patřícími vesnicemi Habří, Kvítkovice a Slavčí za 15000 kop grošů míšenských koupil. V Pátek po sv.Lukáši r.1627 byl statek Habří zanesen do Českých desk zemských. Vklad těchto statků dal sice král Ferdinand vymazat, ale stalo se tak jen v příčině Svýboh a Volbram. Habří již na věčné časy klášteru zůstalo. To stalo se r.1633 v sobotu po sv.Medardu.
Dle kvitace ze dne 22.prosince 1633 muselo se z klášterních pozemků v Habří, Komářicích a Malém Čakově odvésti za rok 1632 do vojenské zásobárny v Budějovicích 6250 centů masa, 39 korců a půl měřice pšenice, 78 korců žita, 156 korců ovsa. Roku 1633 ale 4000 centů masa, 50 korců žita, 25 korců pšenice, 100 korců ovsa, mimo toho od 25 poddaných 632 zlaté, 38 krejcarů a 50 korců ovsa. Tyto vysoké daně nemohly usedlosti zaplatit, proto řada domů byla opuštěna a zpustla úplně následkem častých vojenských tažení. Roku 1648 podal řeholní bratr a vrchní kuchař Jan Negelín svému opatu, který do Lince utekl, o vpádu Švédů do klášterních statků následující zprávu: v Komářicích jest všech 12 volů pryč a ve vsi nezůstal ani jediný kus dobytka. V Habří jsme zachránili všechen dobytek, ale dvůr je zpustošen. Z Čakova jest všechen dobytek a dva lidi pryč, též šafáře a pohůnka ze Stropnického dvora odvedli. V Habří nalezli dva sudy piva, co mohli vypili, ostatní pustili. Sedlákům z Habří, Kvítkovic, Lipí, Malém Čakově a ze dvorů odehnali všechen dobytek... Dle doslechu vzali prý 12.000 ks dobytka s sebou. Mimo toho přicházejí sem uherské rodiny s jezdci do bytů. Tato lůza béře vše nač přijde. Lid neosívá nic, proti dřívějším letům není ani jedna šestina polí oseta, takže se zdá, že bude ještě hůř.
Dne 13.dubna 1644 začal opat vyšebrodský Jiří Wendschuh, stavěti dvůr v Habří a také 22.dubna 1644 počal stavěti kostel sv.Víta u Habří.
Podle berní ruly z roku 1654 byl na tvrzi Habří Skorunka Lynhardt s 18 ha polí. Roku 1651 v soupisu poddaných podle víry, byl tady Skorunka Leonhardt, 35 let a žena Alžběta 16 let. Do dneška se ještě tvrzi čp.3 říká „U Skorunků", ale nelze doložit, zda byli vlastníky nebo jen nájemci. Podle pověsti, po požáru tvrze, ji koupil jakýsi Pröll z Platenschlagu. Podle pozemkové knihy pro kú Habří, bylo právo vlastnické vloženo r.1853 Antonínu a Marii Prollovým a jejich rod zde sídlí dosud.
