Historie obce Dlažov
Dlažov patří bezesporu mezi nejzajímavější osady na Kdyňsku právě svými dějinami a bohatou minulostí.
Ves ležící na východním svahu návrší svatomarkétského zdobeného na vrchu kapličkou již z daleka viditelnou, bývala osadou značně rozlehlou. Svoji polohou nad údolím úhlavským, poblíž zemské brány a zemské cesty klatovsko- domažlické byla téměř na ráně.
První zmínka o obci je z roku 1379 a to jako majetek několika držitelů.
V berních listinách Plzeňského kraje nalezneme v Dlažově tři zemany - Sezimu, Heřmana a Vojtěcha. Rod ani příjmení nebylo uvedeno. Sezimův díl byl největší - měl 2 celé lány a dvůr. Heřmanův a Vojtěchův díl měl každý ¾ lánu. Ostatní usedlíci byli jejich poddaní.
Panovala tu soustava lánová již ovládlo německé právo manské. V Dlažově se na dvorech dříve českých usazují Němci. Až po roce 1410 se Dlažov stal majetkem pána na Klenové Přibíka z Klenového a Němci museli za jeho vlády z Dlažova utéci.
Roku 1426 stihla Dlažov strašlivá pohroma od německého vojska. Dlažov byl Němci vypálen a to proto, že byl v rukou husity Přibíka z Klenového.
Po válkách husitských stal se majitelem dvora v Dlažově Čech jménem Jan Štěpánovic.
Roku 1561 byla část Dlažova prodána Oldřichu Janovskému z Janovic, který byl synem Smilova, který měl Soustov. Druhou část Dlažova držel Oldřichův bratr Vladislav Janovský z Janovic. Kromě toho jsou v Dlažově dva dvory, které vznikly po husitských válkách. Na jednom hospodařil Jan Jílek a na druhém Petr Hronek.
Tkalcovství v Dlažově
Dlažov byl zemědělskou lokalitou. Ku konci 18. století rozmohlo se v Dlažově a v okolí tkalcovství a tak r. 1786 bylo v klatovském kraji zaměstnáno 1786 tkalců, 103 pradláků lnu a 2 800 pradláků vlny. Roku1785 byla v Dlažově zřízena filiálka fabriky (přádelny) a v ní 4 mistři a 43 stavů tkalcovských bez přestání pracovalo.Bylo to v době, kdy byl majitelem dlažovského statku Karel Nigroni z Risenbachu.
Školství
Roku 1790 byla v Dlažově zřízena škola. Patronem jejím byl rytíř František z Persnerů (majitel dlažovského panství)
V roce 1838 vyvíjela škola čilou činnost neboť v tomto roce se silně pěstovalo štěpařství se školními dětmi a dále kostelní zpěv. V těchto oborech se hlavně angažoval P. František Slavíček . Kněz byl velkým znalcem stromoví - pěstoval štěpařství a hudbu.
V roce 1852 byla vystavěna nová školní budova č.p.60 . Do školy docházely i děti z Běhařova
Roku 1854 - 1855 přiškolil a přifařil se Soustov k Dlažovu.
Období I.světové války
Z obce Dlažov bylo povoláno 56 mužů a 8 mužů ve válce padlo.
Dne 7. března 1930 byly slaveny 80- té narozeniny prezidenta Tomáše G. Masaryka. Obcí byl pořádán průvod, v jehož čele šla školní mládež, za ní hudba, legionáři, hasiči z Dlažova, Miletic a Soustova a veliký počet obecenstva.
V roce 1950 - 51 bylo v obci Dlažov založeno Jednotné zemědělské družstvo .Předsedou byl zvolen Antonín Kotáb.
František Kocián římskokatolický farář byl jedním z prvních bojovníků za vybudování nové socialistické vesnice.Daroval do začátku zemědělskému družstvu 20 000 Kč. Život v padesátých letech nebyl jednoduchý.
