Historie obce Kostelní Hlavno
Hlavno se řadilo odpradávna ke knížecímu majetku, který byl za panování knížete Břetislava I. roku 1052 rozdělen. Část byla darována kapitule Boleslavské, část druhá se stala majetkem vladyčím a roku 1189 ji daroval velmož Hroznata se vsí Zdětínem Řádu rytířů sv. Jana Jeruzalémského. Odtud také pramení první písemná zmínka o vsi. Johanité drželi část obce a patřil jim i farní kostel sv. Petra v okovech.Nejstarším místem vesnice je naleziště popelnic v zahradě čp. 11. Byly zde objeveny zděné základy tvrze, kruhovitá zděná studna či bašta, ve které se nalezla lovecká trubka, přilba, kus drátěné košile a střepy. Tato tvrz byla již v roce 1651 pustá. Patřil k ní dvůr, o němž se píše roku 1651 v urbáři.Obec Hlavno byla pravděpodobně pojmenována podle lesnatého návrší Kobylí hlava, staročesky Glaven-Hlaven. Podle toho staročeské jméno znamenalo dvůr u Kobylí Hlavy. Později, když vznikla ještě dvě Hlavna, Sudovo Hlavno a Hlavenec, vyskytuje se název Veliký Hlaven nebo také Hlaven Křižovníků a od doby postavení kostela Kostelní Hlavno. V kronice obce je vykládáno slovo Hlavno od hlaveň, což značí nedopalek polena, ze kterého se v milíři pálilo dřevěné uhlí. V těchto místech se rozprostíraly rozsáhlé lesy, v nichž uhlíři uhlí pálili. Této domněnce však nenasvědčuje žádné dochované jméno pomístné.
