Historie obce Vitčice
Obec leží ve staré oblasti osídlené prakticky celý pravěk. Část lokalit je podchycena archeologickým průzkumem. Pravěké osídlení bylo zachyceno na návrší východně od obce "U andílka" - sídliště římské. V lese jižně od obce v místě u dřevěného kříže byly zachyceny nálezy existence pohřebiště z doby halštatské, přímo pod zástavbou obce bylo zachyceno slovanské středohradištní kostrové pohřebiště.
Samotný název zaznamenal svůj vývoj od Wydsicze 1353, Wytczicze 1374, Wittczicze 1406, Wiczicze 1706, později Vitšice, Vičice až po nynější název Vitčice. První písemná zmínka o obci je z roku 1353, kdy Mikuláš z Pavlovic prodal svůj podíl na dvoře v Pavlovicích u Vitčic bratrům Jaškovi a Drslavovi z Kravař. Podle pověsti dědina stávala původně na kopci Ovčáku při spojovací silnici Kojetín - Počenice - Morkovice. Pro nedostatek vody byla přemístěna k potoku do údolí Vitčického lesa. Ves tvořila samostatný statek, který drželi místní vladykové, z nichž jako prvý se připomíná roku 1359 Sudek z Vitčic. Pravděpodobně už tehdy tu stála tvrz, o které je poprvé zmínka v roce 1406, kdy Měšec z Vitčic žaloval Protivice z Dlouhé Vsi, že ji dobyl a vyloupil. Poslední správa o tvrzi je z roku 1466, kdy rukojmí Jana z Vitčic prodali Vitčice s tvrzí Protivcovi z Pavlovic. Kdy Vitčická tvrz zanikla, není z historických pramenů známo. Není vyloučeno, že se stala jednou z obětí česko-uherských válek v 70.letech 15. století.
Ještě v minulém století byli na kopci Ovčáku viditelné zbytky přikopu a valu s menší vyvýšeninou uprostřed. Dnes je již terén úplně zarovnán.
Nynější historické jádro obce tvoří trojúhelníková náves vymezená řadovou zástavbou původních zemědělských usedlostí.Celkovou dominantou návesního prostoru je památkově chráněná "kaplička ze zvonicí",která byla zřízena v roce 1873 z odkazu bezdětného rolníka Františka Řezáče č.19, zemřelého na choleru v roce 1866. Drobná církevní zděná stavba je pozoruhodným dokladem lidového stavitelství.
