Historie obce Milenov
Název obce vznikl pravděpodobně od jména "Milan". V roce 1353 se v pramenech název obce uvádí jako "in villa Mylenow", ale od roku 1371 už jako "Milenov". Historie obce byla svázána s dějinami hradu a města Drahotuše. V písemných pramenech se poprvé obec uvádí roku 1353, kdy Bohuš z Drahotuš prodává jedenáct a půl lánu v Milenově jeptiškám u sv. Jakuba v Olomouci. Milenov se jako součást drahotušského panství stal v roce 1371 majetkem markraběte Jana, který byl bratrem Karla IV. Tím skončilo stoleté období, kdy Milenov patřil pánům z Drahotuš. Markrabě Jošt panství zastavil Ctiboru Tovačovskému z Cimburka. Zástava propadla a v roce 1408 přechází Milenov do vlastnictví pánů z Cimburka. Od nich kupuje v roce 1476 celé panství Vilém z Pernštejna a od té doby je Milenov svázán s panstvím drahotušským, od roku 1543 pak s panství hranickým. Pernštejnové prodávají v roce 1547 panství Václavu Haugvicovi z Biskupic. Ten je podstupuje v roce 1553 Janu Kropáčovi z Nevědomí, který je daruje své dceři Anně, manželce Jana z Kunovic. Dalším majitelem Milenova je Jan ml. ze Žerotína, který k němu přišel díky sňatku s vdovou Annou. Další majitel Jetřich z Kunovic panství vyměnil v roce 1600 se Zdeňkem Žampachem z Potštejna. V období let 1610 až 1612 patří panství Karlu Bergrovi z Bergů, který je přenechává Václavu Molovi z Modřelic. Po bitvě na Bílé hoře mu císař Ferdinand II. panství zabavil a v roce 1622 je přenechal kardinálu Františku Dietrichštejnovi. V majetku rodu Dietrichštejnů zůstává Milenov, jako součást hranického panství, přes tři sta let. Po zrušení roboty a poddanství si v roce 1850 zvolili místní první obecní výbor, který měl devět členů.
