Okolí a příroda Hranice
K nejatraktivnějším turistickým zajímavostem v okolí patří Hranická propast v národní přírodní rezervaci Hůrka, národní přírodní rezervace Nad Kostelíčkem, přírodní rezervace Škrabalka, Potštátské skalní město, Teplická kyselka, Valšovická jezírka a další.
Hranická propast - je nejhlubší propastí České republiky a její dno stále zůstává nedobytým tajemstvím. Suchá část propasti je hluboká 69,5 m, podstatně více prostoru ale skýtají hlubiny pod hladinou jezírka. Propast je zaplavena uhličitou kyselkou, jejíž teplota se pohybuje mezi 16 - 20 °C. Impozantní hloubka propasti je důsledkem silné koroze vystupujících minerálních vod s vysokým obsahem CO2, které vytvářely ve vápencovém masivu dutinu netypickým směrem, a to zezdola nahoru. V propasti se vyskytuje řada chráněných druhů rostlin a živočichů, jen netopýrů zde bylo napočítáno jedenáct druhů. Propast se nachází na území národní přírodní rezervace Hůrka u Hranic a je zapsána také v seznamu evropsky významných lokalit České republiky NATURA 2000.
Dne 12. října 2014 naměřil Krzysztof Starnawski pomocí sondy novou maximální hloubku zatopené části Hranické propasti - 384 m. Tento údaj znamená posunutí stávajícího maxima o 11 m. Celková hloubka Propasti tak dosáhla spolu se suchou částí Propasti (69,5 m) 453,5 m.
Národní přírodní rezervace Hůrka leží v povodí řeky Bečvy, jižně od Hranic. Tato oblast je součástí Pobeskydské pahorkatiny, která odděluje oblouk Moravskoslezských Beskyd od Moravské brány. NPR se rozprostírá na styku dvou geologických rozhraní, a to devonských vápenců a karbonských břidlic, pískovců, drob a slepenců. V okolí Hranic se nachází krasové území v podobě ostrůvků devonských vápenců. K nejproslulejším krasovým útvarům NPR Hůrka patří bezesporu Hranická propast.
Národní přírodní rezervace Nad Kostelíčkem - izolovaný ostrov listnatého lesa les typu habrové doubravy na devonských vápencích rozkládající se na 10 hektarech, z východu ohraničená lomem hranické cementárny.
Přírodní rezervace Škrabalka - rozprostírá se na katastrálním území Lipníka nad Bečvou ve výšce 226 m n. m. Motivem ochrany jsou vodní a bažinná společenstva mrtvého ramene řeky Bečvy s přilehlými fragmenty vlhkých luk a lužních lesů. Po okraji vede naučná stezka a také červená turistická značka z Lipníka nad Bečvou na Helfštýn.
Potštátské skalní město - Skalní útvary (sedimenty z období karbonu) vyčnívající ze strmých svahů, kterými jsou lemovány břehy potoku Velička, zimoviště netopýrů. Z Hranic směr Velká - Olšovec - Potštát (13 km od Hranic).
Přírodní rezervace Bukoveček a Dvorčák - v k. ú. Paršovice na úbočí Maleníku, který představuje kru budovanou paleontologickými horninami Českého masívu, prudce se zvedajícího z údolí řeky Bečvy a jsou součástí Školního polesí SLŠ Hranice ve Valšovicích.
Přírodní rezervace Doubek - leží na svahu údolí Bečvy, navazuje na údolní nivu řeky Bečvy. Plochu přírodní rezervace zaujímají lesní porosty, které mají charakter smíšeného listnatého lesa. Geologický podklad rezervace tvoří vápnité jílovce, pískovce a vápence, půdy jsou hnědozemní, písčitohlinité a hlinitopísčité, často naplavené.
Teplická kyselka - minerální prameny v lázních Teplice nad Bečvou. Kropáčův pramen - na lázeňské kolonádě, Gallašův pramen - za lázeňským domem Bečva, Jurikův pramen - na začátku obce Teplice nad Bečvou směrem od Hranic.
Valšovická jezírka - nacházejí se v k. ú. Paršovice, v blízkosti obce Valšovice a jsou součástí Školního polesí SLŠ Hranice ve Valšovicích. Tvoří je soustava tří malých vodních nádrží na potoku Krkavec, poslední je lesním rybníčkem s altánkem.
Zbrašovské aragonitové jeskyně - jsou jedinými zpřístupněnými jeskyněmi hydrotermálního původu v České republice a od roku 2003 jsou vyhlášeny národní přírodní památkou. Jedná se o největší dosud známý jeskynní systém Hranického krasu, jehož poloha na rozhraní dvou evropských geomorfologických celků - Českého masívu a Západních Karpat - předznamenala také jeho naprosto mimořádný geologický vývoj. Na zkrasovění zdejších devonských vápenců se kromě běžných meteorických vod podílely také vydatné prameny teplých minerálek vystupující z velkých hloubek podél geologických zlomů. Tak vznikly jeskyně s unikátními krasovými výplněmi - minerálem aragonitem, gejzírovými stalagmity, „koblihovými" povlaky stěn a jezery plynu oxidu uhličitého. Zbrašovské aragonitové jeskyně jsou nejteplejšími jeskyněmi v naší republice, průměrná teplota ovzduší se v nich po celý rok pohybuje okolo 14° C.
