Historie obce Nýrsko
Pohraniční osada Nýrsko vznikla na zemské stezce vedoucí do Bavorska, pod zalesněnými výběžky Šumavy, na obou březích Úhlavy. Dobu vzniku odhadujeme na 12. století, nejstarší písemnou zprávu máme však až z roku 1327. Dle této zprávy bylo Nýrsko opevněnou osadou, která byla pověřena výběrem cla.
Již v předhusitské době bylo město rozděleno na dvě části: na Horní Nýrsko, které patřilo k blízkému hradu Pajrek a Dolní Nýrsko, patřící k Bystřici nad Úhlavou.
Do vývoje města zasáhly husitské války a dá se říci, že tehdejší Nýrsko zasáhlo do průběhu husitských válek. V památné bitvě u Nýrska dne 22. září 1467 porazil majitel Pajreku a Horního Nýrska Racek z Janovic spolu s měšťany z Domažlic a Klatov bavorské křižáky táhnoucí proti králi Jiřímu. Město bylo však křižáky vypleněno.
V roce 1554 byly obě části Nýrska spojeny, Horní Nýrsko bylo přikoupeno k bystřickému panství. V roce 1593 udělil císař Rudolf II městu právo týdenního a výročního trhu. V roce 1850 se Nýrsko stalo sídlem okresního soudu.
Koncem 19. století žilo v Nýrsku přes 1500 obyvatel a byly zde továrny na zápalky a prádlo, koželužna, parní pila, dva mlýny a brusírna skla. V roce 1895 je z Vídně do Nýrska přestěhována optická továrna W. Ecksteina a spol., předchůdce dnešní Okuly.
