Památky a zajímavosti Švihov
Dominantou Švihova i jeho okolí je hrad. Město Švihov má dále na svém katastru nejednu historickou raritu - a jednou z nich je i kostel, ve kterém se bydlí.
Hrad Švihov
Na místě dnešního rozlehlého hradu Švihova postavil patrně Vilém ze Švihova, připomínaný poprvé v r. 1342, v první polovině 14. století tvrz. Při ní (nedaleko původní vsi) vzniklo v téže době městečko Švihov, které se mělo stát hospodářským centrem švihovského statku a mělo svému zakladateli a jeho potomkům poskytovat významné příjmy. Ovšem tento plán se v plné šíři nepodařilo uskutečnit, neboť městečko silně trpělo konkurencí nedalekého královského města Klatov.
Hrad lze rozdělit na tři celky. Prvním z nich je hradní jádro sestávající ze dvou paláců a jejich ochranu v podobě vstupní věže, čtyř nárožních bašt a hradební zdi s vodním příkopem. Druhým celkem je předhradí tvořené v minulosti hospodářským zázemím hradu s další linií hradeb a vodním příkopem. Třetí částí je rozšíření vnějšího opevnění hradu o linii hradeb s vodním příkopem tak, aby vnější obranný okruh obklopil celé hradní jádro včetně předhradí.
Kostel sv. Jiljí -Kostel sv. Jiljí, dnes hřbitovní, je pozůstatkem prvotního zemanského sídla ve Švihově. Byl přímou součástí panského sídla. Je to tribunový kostel s mnohými zachovalými románskými prvky. Tribuna v kostele byla určena majiteli tvrze a jeho rodině, zatímco prostý lid byl při bohoslužbě v přízemí kostelíka. Ve 2. polovině 13. století byl rozšířen o jižní obdélníkovou loď, o století později nahradil původní absidu obdélníkový presbitář a došlo k vybourání okna lodi. V 1. polovině 16. století byla přistavěna severní a na přelomu 16. a 17. století i jižní předsíň. Další úprava následovala v 18. století a značně pozměnila jeho původní ráz.
Hřbitov přiléhající ke kostelíku se nazýval vesnický, protože zde byli pohřbíváni zemřelí z Kamýku, Kokšína a Třebýcinky. Nebožtíci ze Švihova, Lhovic a Mezihoří byli pochováni na hřbitově městském, který leží při farním kostele sv. Václava.
Kostel sv. Václava -Původní kostel stál již v roce 1384, byl postupně přestavován a zvětšován. Už roku 1602 nemá původní gotickou věž, ale jen zvonici s helmovou střechou. V roce 1744 zcela vyhořel, zůstaly jen pevné zdi, které pro svou sílu byly použity k nové, zaklenuté stavbě. V roce 1746 byl kostel dostavěn a vysvěcen, na den svátku sv. Václava.
Kolem kostela byl hřbitov, nazývaný městský. Ten byl zrušen patentem z roku 1784, který nařizoval z hygienických důvodů zrušení hřbitovů uvnitř měst. Při stavbě nové silnice, vedené přes bývalý hřbitov, byly nalezené kosti uloženy ke stěně kostela a místo označeno dřevěným křížem s klekátkem.
Židovský hřbitov -Starý židovský hřbitov byl založen roku 1644 a připomíná, že ve Švihově žila do druhé světové války po dlouhá staletí významná komunita Židů. Tento cenný hřbitov tvoří přibližně 140 náhrobků, z nichž některé jsou renesančního, barokního a klasicistního typu. Naposledy byl rozšířen v roce 1828. Poslední pohřeb se zde konal roku 1937. Nejstarší náhrobky pocházejí z doby založení, nejmladší náhrobek je z roku 1913.
Už od 2. poloviny 16. století byl Švihov střediskem Židů z širokého okolí. Byla zde honosná synagoga z roku 1783, matrika a židovská škola, do níž chodily děti z jedenatřiceti obcí. V průběhu let, zejména vlivem válečných událostí a povinnosti platit zvláštní židovské daně, Židé značně zchudli. Od roku 1811, kdy byl vydán dvorní patent o společném bydlení židů a křesťanů, přestali být vyčleňováni a zvlášť evidováni. V roce 1963 byla pro havarijní stav zbořena neudržovaná synagoga.
Za železniční tratí, asi 150 metrů od starého hřbitova se nachází hřbitov nový. Byl založen po roce 1878 a pohřby se zde konaly do 2. světové války. Náhrobků je zde pouze 35 a jsou jen na malé části hřbitova. Většina plochy nového hřbitova je nevyužitá.
Socha sv. Jana Nepomuckého - socha stojí u mostu přes Úhlavu
Pomník padlým 1. a 2. světové války - byl vystavěn ze sbírek občanů města na náměstí. Socha legionáře má představovat strážce republiky.
Radnice - Původní radnice byla přízemní budova s věžičkou a většinou dřevěných konstrukcí. Byla pozoruhodná zvonkem zvaným "hlásníček", který o jarmarcích zvěstoval „frejunk", tj. čas, kdy směli začít kupovat zboží přespolní.Domácí měli přednost nákupu a to do 9 hodin. Zchátralá budova však dělala obci ostudu a tak padlo v roce 1800 usnesení na stavbu nové radnice. Tato budova s četnými úpravami a přístavbami stojí dodnes. Nejvíce ji poznamenala úprava z roku 1911, kdy dostala novou věž s cimbuřím a fasádu, zjevně inspirovaná nedalekým hradem. Je to jedna z nejhezčích radnic v kraji a plně reprezentuje naše historické město.
Špitální kostel sv. Jana Evangelisty - již od poloviny 14. století. Presbytář dal vystavět nejspíše Půta Švihovský z Rýzmberka právě tak jako zámeckou kapli.
Sklářská huť Anna - V srpnu roku 2007 zahájila provoz nová a v západních Čechách ojedinělá sklářská huť. Návštěvníci mají možnost se seznámit s historií výroby českého skla od roku 1414, s technologií tavení a složení skla. Uvidíte zde ruční tvarování foukaného a hutního barevného skla. Zájemci mají možnost zkusit si foukání skla a svůj výrobek si odnést domů.
