Historie obce Týnec
Týnec byl vždy zemědělskou vesnicí. Je vzdálen 5 km jižně od Klatov na svahu hory Úliště v nadmořské výšce 507 m (práh kostela 522 m). V Týnci je od 14. století farní kostel zasvěcený zpočátku Panně Marii, od druhé poloviny 17. století Nanebevzetí Panny Marie. Byla zde farní škola, později trojtřídní obecná, do r. 1979 dvojtřídní základní škola. Týnec měl i přes pět set obyvatelů, v současné době má obec 309 trvale přihlášených občanů, Horní Lhota 24, Loreta 13, Rozpáralka 10, Týnec 262. První písemná zmínka o Týnci se váže k roku 1227, kdy ve falzu ze 13. století je Týnec na Klatovsku jmenován mezi vesnicemi kláštera benediktinek u sv. Jiří na hradě Pražském. Týnec je jmenován též na stvrzovací listině papeže Řehoře IX. o velikosti majetku téhož kláštera. Po založení královského města Klatov po r. 1260 Týnec postupně přestal plnit své původní funkce a téměř dvěstěleté klášterní panství na počátku 14. století skončilo. Týnec na více než sto let získal rod vladyků, kteří se po svém sídle nazývali " z Týnce". Po r. 1420 přešel Týnec do vlastnictví husitského hejtmana Přibíka z Klenové. Součástí panství Klenová s měnícími se vlastníky zůstal až do r. 1554, kdy Jiří Harant z Polžic a Bezdružic postoupil Týnec svému švagrovi Bořivoji Rochce z Otova (z rodu Příchovských). Rytíř Bořivoj Rochce obnovil tvrz, dvůr a ves. Během třiceti let vytvořil z Týnce středisko vznikajícího Týneckého panství. Dědičky r. 1584 malé Týnecké panství prodaly Janu (III.) Vidršpergárovi z panského (mutěnínského) rodu Vidršpergárů z Vidršperka. Jan (III.)Vidršpergár z Vidršperka s manželkou Alenou, roz. z Běšin malé Týnecké panství (Týnec, část Horní Lhoty a Vacovy) rozšířili o vsi Chvalšovice, Předvojovice, Stojanovice a o novou ves Nevděk. Jejich nejmladší dcera Anna Eva se r. 1622 provdala za chudého šlechtice Viléma Albrechta Kkrakovského z Kolovrat. Vilém Albrecht Krakovský z Kolovrat učinil z Týnce středisko velikého panství s 15 panskými dvory a poddanými v 35 vších na Klatovsku. Jeho syn Jan František se stal prapředkem březnického rodu a dalších pokolení,, které dosud žijí. Mladší syn Maxmilián Norbert byl prapředkem Týneckého rodu, který vymřel po měči r. 1868 hrabětem Karlem Ludvíkem Krakovským z Kolovrat na Týnci. Po devatenáctiletém administrování Týneckého fideikomisu kolovratský majetek zdědil hrabě Leopold Filip Krakovský z Kolowrat, který ze zanedbaného panství vytvořil na svou dobu moderní panství Týnce-Běšiny. Třistaleté kolovratské panství Týnec bylo pozemkovou reformou v letech 1922-26 rozparcelováno a v Týnci byly vytvořeny "Zemědelské podniky Týnec Jindřicha Kolowrata" se dvory v Týnci a Lomci, s mnoha hektary lesů. Během II. světové války byl kowratský majetek pod nacistickou správou, v dubnu 1948 byl znárodněn a od r. 1949 byl součástí Čs. státních statků. Z majetku soukromých zemědělců bylo v r. 1957 ustaveno JZD Týnec, které se později sloučilo s JZD Javor a poté integrovalo do JZD Janovice n. Úhlavou, které existuje dodnes. Kolowratský majetek restitucí získal původní vlastník Jindřich Kolowrat, který jej pronajal Statku Beňovy, s.r.o.
