Historie obce Zavlekov
Buškova manželka prodala v r. 1404 ves Zavlekov, v níž se tehdy poprvé připomíná tvrz, Janovi z Herštejna a z Velhartic. Kolem r. 1480 koupil zavlekovský statek Půta Švihovský z Rýzmberka. On, či snad jeho syn Břetislav, který statek zdědil asi v r. 1504, tvrz zřejmě pro těsnost opustil, takže v r. 1544, kdy statek koupil Jan Chanovský Dlouhoveský z Dlouhé Vsi, se uvádí jako pustá.
Z původní tvrze je dodnes patrný lichoběžníkový půdorys s válcovou baštou, která chránila vstup do objektu ze severní strany. Zachovány jsou dále sklepy bez kleneb a gotický portál v úrovni někdejšího prvního patra.Zřetelný je také příkop, jímž byla přerušena úzká skalnatá šíje, po níž se do tvrze ustupovalo. Na zbytcích tvrze byly za hraběte Taffeho, který držel Zavlekov jako součást svého panství, přistavěny v r. 1856 zdi a tvrz byla upravena na romantickou zříceninu.Nový majitel zavlekovského statku Jan Chanovský Dlouhoveský z Dlouhé Vsi si místo pusté tvrze postavil v druhé polovině 16. století novou tvrz přímo ve vsi. Ta se však poprvé připomíná až v konfiskačním odhadu z r. 1626. Janovi potomci drželi zavlekovský statek až do r. 1623. Po Bílé hoře byl Jiřík Chanovský Dlouhoveský z Dlouhé Vsi obviněn z účasti na českém stavovském povstání z let 1618-1620 a v r. 1623 byl jeho statek přeměněn v královské panství. Ale již r. 1637 byl vrácen jeho synovi Jiřímu Mikulášovi. Ten prodal r. 1669 Zavlekov Divišovi Lvovi Žákavci ze Žákavy a na Poleni. Také při tomto prodeji se znovu připomíná nová tvrz. Od Diviše Lva koupila statek r. 1689 Ludmila Veronika Doudlebská z Doudleb, od jejíchž dědiců získal Zavlekov v r. 1707 Adam Humprecht Fortunát Koc z Dobrše. Po něm se jeho majitelé rychle střídali , až jej r. 1739 koupil Václav Maria z Pöttingu a spojil statek s nalžovským panstvím.
Při stálém střídání majitelů během 17. století nová zavlekovská tvrz zanikla, neboť r. 1739 se již neuvádí. Ze zbytků tvrze , která stávala nedaleko panského dvora , byl postaven špýchar. Původní tvrz připomíná již jenom pozdně gotický portál s kamenným ostěním. Dříve byl objekt majetkem ZD v Zavlekově, které v součastnosti již neexistuje. Obec vznikla z osady podhraní a prvá písemná zpráva je z roku 1334. Také jméno obce se měnilo. V roce 1373 Sawlekom, 1456 Zawlekowic, 1544 Zawlekom, 1720 Souflek, 1839 Zamlekau, 1854 Závlekom a od roku 1916 Zamlekov až do roku 1924, kdy se název obce změnil na Zavlekov. Byl zde poplužní dvůr s rozsáhlou ovocnou školkou a sýrárnou, což patřilo k Nalžovskému panství.
Ve starších dobách se o obecní záležitosti staral rychtář, který byl zpravidla jmenován vrchností panství, kterému vesnice přináležela. Byl to většinou největší hospodář ze vsi. Obecní úřad byl ustanoven v roce 1864. Zavlekovský úřad spravoval ještě obce Tužice, Mladice a Vlčnovy do roku 1913, kdy se tyto přidružené obce osamostatnily. Tímto způsobem, s menšími změnami byla obec řízena až do skončení druhé světové války v roce 1945, kdy byly utvořeny Revoluční národní výbory. Jejich úlohu přebraly v roce 1948 Místní národní výbory. Ty samostatně pracovaly do roku 1960, kdy byly opět přičleněny k Zavlekovu. Sloučený MNV obcí Zavlekov, Tužice, Plichtice, Skránčice, Vlčnovy, pracoval do voleb roku 1990, kdy vznikly opět Obecní úřady. Později se obec Tužice osamostatnila. K Zavlekovu patří také osada Suchá, lidově zvaná Cvrnda a hořejší mlýn na potoce Bradava.
