Historie obce Polná
První zmínka o Polné je z roku 1242. Dědici rodu pánů z Polné Záviš a Vikart město asi kolem roku 1320 prodali Jindřichovi z Lipé. Následně ji držel jeho syn Čeněk a ten v roce 1356 směnil polenské panství se svým příbuzným Ješkem Ptáčkem z Pirkenštejna za hrad Sloup.
Za Ješkova nástupce Jana Ptáčka z Pirkenštejna a jeho syna Hynka byl majetek hradu značně rozšířen. Jeho význam vzrostl hlavně v době po husitských válkách, kdy se k Hynkovi Ptáčkovi z Pirkenštejna sjížděli čelní představitelé strany podobojí. Po Hynkově smrti se jeho dcera Markéta provdala za Viktorína, syna Jiřího z Poděbrad, pozdějšího knížete z Münstenberka. Období vlády pánů z Kunštátu bylo neklidné, v rámci česko-uherských válek přitáhl na Polnou Jiří z Poděbrad a později i Matyáš Korvín. V tomto období si Polnou neprávem krátce přivlastnil rod Šternberků. V roce 1486 koupil polenské panství Jan Boček z Kunštátu. Již v roce 1515 jej získal Mikuláš Trčka z Lípy.
Jan Trčka starší z Lípy prodal v roce 1538 Polnou Karlovi z Valdštejna na Hrubé Skále. Karlova dcera Kateřina se provdala v roce 1553 za Zachariáše z Hradce. Tím přešla Polná do rukou tohoto mocného rodu. Roku 1597 prodal Jáchym z Hradce Polnou Hertvíku Zejdlicovi ze Šenfeldu. Jeho nástupci Rudolfovi Zejdlicovi bylo polenské panství za účast na stavovském povstání po bitvě na Bílé hoře zabaveno. Polnou měl tedy v zástavě Jaroslav Bořita z Martinic. V roce 1623 pak Polnou koupil od císaře Ferdinanda II. olomoucký biskup, kardinál kníže František z Ditrichštejna. Polenský hrad stihl roku 1794 požár a správa panství byla přenesena do Přibyslavi. V roce 1922 koupil poničené hradní objekty továrník Václav Pojmann, který jej věnoval muzejnímu spolku.