Historie obce Kaplice
Město vzniklo v raném středověku jako trhová ves na důležité obchodní stezce, která spojovala Horní Rakousko s jižními Čechami. Stezka, po níž se hlavně dopravovala sůl, měla pro kupce důležitá zastávková místa v rakouském Cáhlově (Freistadtu) a Kaplici. Z výhodné polohy na stezce Kaplice těžila a záhy se z malé osady začala měnit v cílevědomě budované městečko.
Český název města je obvykle spojován s mariánskou kaplí, která stávala v místech dnešního kostela sv. Floriána. První písemná zpráva o Kaplici pochází z roku 1257 a z ní se dozvídáme o existenci farního kostela pod patronátním právem milevského kláštera. Půdorys vznikajícího městečka na vyvýšenině nad levým břehem Malše ukazuje na promyšlený kolonizační projekt. Prvotní kolonizační proud z vnitrozemí byl později překryt vnější kolonizací, a tím se vysvětluje i prolnutí českého a německého živlu ve městě.
V písemných pramenech z 1. poloviny 14. století se Kaplice několikrát uvádí jako městečko, avšak městské právo jí bylo propůjčeno až v roce 1382. Kaplice jako poddanské město byla součástí panství pořešínského, později přešla pod panství novohradské Roku 1434 si přivlastnil Pořešín i Kaplici Oldřich II. z Rožmberka. Po vymření Rožmberků zdědili statky Švamberkové, po nich přešel majetek do rukou vítěze bělohorského, císařského vojevůdce Karla Bonaventury Buquoye. Město získlalo řadu výsad, které příznivě ovlivňovaly jeho hospodářský rozvoj. Ten však byl v minulosti mnohokrát vážně narušen. Kaplice se nevyhnula takovým katastrofám, jako byly časté požáry a plenění v neklidných válečných dobách, zejména za husitských nepokojů a během třicetileté války. O životaschopnosti města svědčí to, že jeho obyvatelé dovedli vždy následky katastrof překonat.
Po zrušení poddanství a odstranění vrchnostenského systému v polovině 19. století se město stalo podle nového administrativního členění sídlem politického i soudního okresu. Přes mnohé následující reorganizace a politické zvraty zůstalo okresním městem až do roku 1960. Ačkoliv byla Kaplice správním střediskem rozsáhlého územního celku na jihu Čech, k němuž patřilo Vyšebrodsko a Novohradsko, zůstávala nadále městem venkovského charakteru bez většího ekonomického zázemí. V roce 1869 měla 2 252 obyvatel a do roku 1921 se tento stav takřka nezměnil. V témže roce měla Kaplice 361 domů.
Poprvé se kapličtí Němci pokusili odtrhnout město od Čech po zhroucení habsburské monarchie na konci 1. světové války a vyhlášení československého státu, avšak bez úspěchu. Během první republiky zůstávala Kaplice nadále městem s převahou německého obyvatelstva, Češi však již mohli svobodně rozvíjet svůj národní život. Bohužel tato situace netrvala příliš dlouho. Mnichovskou dohodou se to nejhorší vyplnilo a menšinové české obyvatelstvo města i okolních vesnic se muselo vystěhovat. Jen několik Čechů zůstalo a ti se náhle stali cizinci ve vlastní zemi. Jakmile skončila 2. světová válka, bylo Československo obnoveno a Kaplice se stala opět českým městem.
Město i celou okolní oblast však čekal v následujících letech složitý vývoj. Město si však uchovalo svoji tvář a od 60. let se začalo utěšeně rozrůstat. Byly postaveny nové školy, nové průmyslové podniky, nová sídliště, přicházeli noví lidé. I když v té době přestala být Kaplice okresním městem, zůstala přirozeným centrem širokého okolí. V roce 1953 byla ve městě zřízena jedenáctiletá střední škola (dnešní gymnázium) a o tři roky později z ní odcházeli první maturanti. Tak byl položen základ střednímu školství v Kaplici. Po přechodné existenci střední zemědělské technické školy přibyla koncem šedesátých let střední ekonomická škola, nynější obchodní akademie. Zároveň ve městě zakotvilo učňovské školství. Do roku 1989 byla poloha města blízko uzavřené hranice zřetelnou nevýhodou.
Po pádu totalitního režimu a odstranění železné opony město ožilo čilým podnikatelským a turistickým ruchem. Opravené a rekonstruované domy září čerstvými omítkami, nové obchody upoutávají pestrostí nabídky. Současná Kaplice se chce stát příjemným domovem pro své obyvatele i přitažlivým místem pro české a zahraniční návštěvníky.
