Památky a zajímavosti Kaplice
Historické jádro města Kaplice je městskou památkovou zónou. Nachází se zde kostel sv. Petra a Pavla, kostel sv. Floriána, kaple sv. Josefa a sv. Barbory, historická radnice a kašna, památkově chráněné domy na náměstí, panský pivovar, kaplička, most a socha sv. Jana Nepomuckého.
Farní kostel sv. Petra a sv. Pavla
První zmínka pochází z roku 1257. Kostelu pravděpodobně předcházel malý románský kostelík. Po požáru roku 1507 byl znovu postaven v pozdně gotickém slohu. V 2. polovině 18. století byl tento farní kostel povýšen na děkanský. Vnitřní zařízení je pseudogotické. Hlavní oltář zdobí obraz Loučení sv. Petra se sv. Pavlem z 2. poloviny 18. století.
Filiální kostel sv. Floriána
Pozdně gotická stavba, zaklenutá síťovými klenbami, jejíž dnešní podoba pochází z počátku 16. stol. Je možné se domnívat, že původně zde stával karner (kostnice) nebo hřbitovní kaple. Vnitřní zařízení barokní. Uvnitř se nacházejí kaple sv. Linharta a sv. Marie.
Kaple sv. Josefa a sv. Barbory
Stavba pochází ze 16. století, původně sloužila jako protestantský kostel (kaple byla pravděpodobně jeho presbytářem). Později (1738) byl tento kostel přestavěn na církevní špitál s kaplí. Oltář je z první třetiny 18. století, portálový, sochařský. Při jihozápadním nároží budovy je dodnes patrné lehce vystouplé zdivo bývalé věže kostela.
Náměstí
Radnice
Existence budovy radnice uváděna v česky psaném urbáři od roku 1553. První zmínka o "soudním domě" (domě, kde se městská rada scházela) pochází ale již z roku 1382. Současná podoba původně renesanční radnice vznikla při přestavbě v roce 1852. Dominantu radnice tvoří barokní věž s bání.
Kamenná kašna
O kamenném sloupu kašny se traduje, že to býval pranýř. V jejím středu se tyčí kamenný sloup s letopočtem 1646, rokem, kdy byla dřevěná kašna nahrazena kamenou a dalšími letopočty renovace 1717, 1775, 1901, 1934, 1996.
Dům čp. 215
Patrový renesanční dům na náměstí nese na průčelí zbytky figurálních sgrafit s letopočtem 1605. Sgrafita zobrazují motiv řezníka, porážejícího býka a postavu justice. Sgrafity je zdobená i korunní konsolová římsa.
Dům čp. 206
Dispozice a rozsáhlost komplexu budov bývalého pivovaru vedly dokonce i k takovým domněnkám, že se zde původně nacházel farní dvůr - klášter milevských premonstrátů. Nejpozději od 2. poloviny 16. století sloužil jako pivovar. Roku 1874 bylo v měšťanském pivovaře zřízeno divadlo, do nějž se vcházelo po přistavovaném železném schodišti z náměstí. Budova rovněž sloužila městským úřadům. Pivovaru dominuje kamenný portál průjezdu s bosáží a věž bývalé spilky.
Dům čp. 24
Nárožní patrový dům na náměstí patří k nejstarším domům, jeho historie bezpochyby zasahuje až do doby středověku. Dominantou stavby je renesanční oválný arkýř posazený na kamenné konzole ve tvaru mušle.
Výstražní brzdový kámen
Na cestě směrem na Č. Budějovice (Českobudějovická ulice). Před prudkým klesáním cesty sloužil jako výstraha pro formany a vozky.
Panský pivovar na Bělidle
Bývalý panský pivovar (dům čp. 101) byl založen šlechtickým rodem Buquoyů roku 1648. Zajímavé detaily: portál s renesančním kamenným ostěním, barokní štíty s volutami, původní krytá pavlač, rozsáhlý dvůr.
Most na Linecké
Dvouobloukový most přemosťuje Strádovský potok (asi 17. století).
Kaplička
Barokní zděná kaplička s dřevořezbou sv. Jana Nepomuckého (z 18. století). Vnější výzdobu tvoří pilastry s korintskými hlavicemi, štít po stranách zakončený volutami.
Dům čp. 32
Dům na Českobudějovické ulici je snad barokní či klasicistní budova z 18. století s atikovým štítem, zdobeným vázami a falešným patrem.
Socha sv. Jana Nepomuckého
Barokní socha světce stávala původně na náměstí, na počátku II. sv. války ji postihl podobný osud jako kašnu. Tato socha byla přestěhována na starý hřbitov u kostela.
Hřbitov
Založen v roce 1787 (přestěhován z původního umístění u kostela). Nalézá se zde hrobka profesora vídeňské univerzity dr. Mathiase Klimesche, rodáka z Rozpoutí, rodinná hrobka Schrötterů (dnes zrestaurována novým majitelem), umrlčí komora se zvonicí z roku 1901.
Galerie Krampus
Galerie se nachází v rekonstruovaných sklepních prostorech bývalého rožmberského pivovaru. Expozice vás přenese do démonického světa „Neživých“ tzv. Krampusů a Percht. Originální masky pocházejí z Horního Rakouska z oblasti Freistadtu. V několika podobách, ať už jsou to srstnaté dvounohé zvířecí bestie, démoničtí rohatí čarodějové, skřeti nebo čarodějnice, se vám v kaplickém podzemí představí Krampusové ze skupiny Mühlviertler Schloss Teufeln. Kterákoliv z masek je hotovým uměleckým dílem.
