Památky a zajímavosti Olšovec
Zvon ve zvonicí - nese nápis „Sanctus Maria" a „Sanctus Johanesa" s letopočtem 1732. Za protektorátu byl zvon zabavený, až do Prahy se dostal, ale vrátili jej. Rod Kozelských z čp. 12 tím zvonem zvoní od roku 1818. Ve výklenku stávala socha sv. Barbory, pozdně renesanční, řezaná ze dřeva. Nyní je součásti stále expozice Městského muzea v Hranicích (výstavní síň Synagoga). V
blízkosti zvonice je pískovcový kříž, pořízený obecní sbírkou (1909), který stojí na místě původního dřevěného kříže, jehož torzo pan Augustin Humplík instaloval do interiéru zvonice. Spolu se vzrostlými lípami vytvářejí zvonice a kříž obecní náves.
Kamenný kříž na křižovatce do Stříteže nad Ludinou, je místem posledního zastavení a rozloučení se zesnulými občany, před odchodem na místo věčného odpočinku ve Stříteži (výnosem ze dne 26. 7. 1786 se naše obec přivtělila ku farnosti Střítežské. Stalo se tak proto, že cesta z Olšovce do Stříteže mnohem kratší a pohodlnější jest než do Bělotína).
Pomník obětem 1. světové války, je zároveň i památníkem T. G. Masaryka. K jeho osmdesátým narozeninám 7. března 1930 byla odkryta busta, zhotovená tehdy sochařem Sosnou, žákem známého sochaře Pelikána z Olomouce. Válečná léta přečkala busta zakopána v Ertlově zahradě č. 20, po okupaci byla znovu instalována. Na pomníku stála do 18. října 1974, kdy byla v noci tajně neznámými muži v kombinézách odstraněna neznámo kam. Při průzkumu možné zásobárny vody ze zatopeného lomu byl tento v roce 1983 vyčerpán a na dně se nalezla po tolika letech busta T. G. Masaryka, ovšem poškozena. Pan Augustin Klívar, číslo 48, ji odvezl a schoval.
Podle ní pak sochař Marek Ludmila zhotovil bustu novou, tato byla znovuodhale-na 7. března 1990. Nutno podotknout, že podle této busty je zhotovena i busta ve Stříteži nad Ludinou.
Lípa u stodoly číslo 30, dne 4, prosince 1976 v odpoledních hodinách si děti dělaly u lípy ohníček. Lípa je uvnitř trouchnivá a jako komínem byl vtažen oheň do lípy, která začala hořet. Po vyhlášení poplachu byla chráněna stodola a omezován oheň lípy. Přijely sbory z Velké, Stříteže n. Ludinou a Hranic. Lípa a stodola byly zachráněny. Staří občané vyprávěli, že pod lípou býval kdysi stůl s lávkami a odbývána zde sezení představitelů obce, z kterého vzešlo mnoho důležitých rozhodnutí. Oprávněnost tohoto vyprávění potvrzuje skutečnost, že v č. 30 byl starostou v roce 1769 Václav Bortek, v roce 1865 Tomáš Humplík a v letech 1900 - 1906 František Humplík. Na sousedním čísle 29 byl starostou v r. 1778 Jan Popp a v r. 1906 - 1911 Jan Bartoš. Na č. 28 byl kolem r. 1755 a 1759 starostou Jiří Skluzala, v r. 1869 znovu Skluzala a v letech 1891 - 1900 František Skluzal. Také v sousedství z opačné strany na č. 33 se připomíná v roce 1824 Ignác Proček Bauermeister neboli starosta.
