Památky a zajímavosti Horní Police
Do půvabného údolí řeky Ploučnice je idylicky uloženo poutní místo obce Horní Police. Jejímu středu dominuje návrší, na kterém stojí celý areál poutního kostela Navštívení Panny Marie. První zmínka o kostele je v listině z 23. června 1291, kdy již v tomto roce byla Horní Police farní obcí. V roce 1523 byla nalezena na břehu řeky Ploučnice dřevěná soška Panny Marie (dnes je důstojně umístěná na hlavním oltáři) a od ní se traduje vznik poutního místa. Pod vlivem nového protestantského učení Martina Luthera začali lidé odmítat úctu k mariánským obrazům a sochám, dokonce je i vyhazovali. A to se pravděpodobně stalo i s nalezenou soškou Matky Boží. Na místě nálezu bylo v roce 1722 postaveno sousoší, kde má Panna Marie vzhled totožný se soškou nalezenou. A je dvouobličejová, jedna tvář hledí na zámek, druhá na kostel. V roce 1688 bylo započato se stavbou nového kostela, jelikož ten původní již nevyhovoval. Poslední úpravu střech kostela i křížové cesty, jakož i zdiva začal provádět, z důvodu poničení od bomb na konci války roku 1945 současný správce arciděkanství Josef Stejskal za pomoci několika dobrovolníků z řad věřících. Vrcholnou návštěvnost lze vidět v údobí let 1730–1760.
Před vstupní bránou do areálu poutního kostela je umístěn pomník známého arciděkana Václava Hocke, rodáka ze sousední vesnice Jezvé. Působil v Horní Polici v letech 1779 až 1808 jako v pořadí šestý arciděkan.
další budovou, která stojí za zmínku, je hornopolický zámek. Kdysi zde stávala tvrz. Zámek nikdy nesloužil jako sídlo majitelů polického panství – ti bydleli v Zákupech. Hornopolický zámek byl sídlem kanceláře panství a sídlili tu i rodiny panských úředníků. Za první Československé republiky až do roku 1938 zde byla česká obecná škola a česká mateřská škola. Jako měšťanská škola sloužila budova od roku 1946–1955. Poté budovu v době kolektivizace převzalo nově vzniklé jednotné zemědělské družstvo. Po odchodu dětí do nové školní budovy, si zde družstvo zřídilo i svoje sklady a kanceláře. Zadní část zámku kdysi sloužila za panský pivovar s pivnicí. Po jeho zrušení zde sídlila firma Asman. Po roce 1948 zde zemědělské družstvo zřídilo dokonce dvoupodlažní kravín. Budova zámku je barokní, postavená patrně v první polovině 18. století. Je dvoukřídlý a dvoupatrový se střední částí převyšující o jedno patro.
Na místním náměstí stojí budova školy postavená v letech 1889–1890. Na budově je umístěna pamětní deska, která připomíná, že se v budově školy (jako syn řídícího učitele) narodil v roce 1782 budoucí univerzitní profesor Dr. Vincenc Julius Krombholz, pozdější rektor pražské univerzity. Byl to věhlasný lékař, známý i ve světě a za svoje zásluhy byl povýšen do šlechtického stavu.
Železniční stanice byla vystavěna v roce 1872 soukromou společností České severní dráhy. První vlak, který tu projížděl, byl nákladní a bylo to dne 2. 7. 1872.
Naproti železniční stanice stojí budova bývalého širokoúhlého kina, která byla vybudována z prostor bývalé opravny zemědělských strojů.
Poblíž této budovy stojí bývalá továrna na jízdní kola tehdy světově známe značky Achilles, kterou založila firma A. Schneider a spol. Vznikla z malé dílničky a v roce 1910 byla rozšířena do dnešní podoby. V roce 1953 byl provoz továrny zastaven a dělníci přešli do továrny Atmos v sousedním Žandově. Stroje byly odvezeny na Slovensko. Později tyto budovy sloužily zemědělským skladům a v současnosti jsou majetkem novoborské sklářské firmy Crystalex.
Na výšině u železničního přejezdu stojí pečovatelský dům. Ten byl postaven v roce 1926 a postavil ho tehdejší majitel továrny Achilles A. Schneider. Po roce 1945 zde byla několik let úřadovna místního národního výboru a poté jesle a mateřská škola.
Dále za zmínku stojí kamenný most přes řeku Ploučnici, který byl vybudován v roce 1843–1845 a dlouho byl považován za technickou pozoruhodnost. Dnes most slouží stále svému účelu, ale jen jako pěší zóna. Na současném opraveném kamenném mostě je opět znovu umístěn nově pozlacený kříž s tělem Pána Ježíše. U mostu stojí umělecky cenné pískovcové sousoší, postavené v roce 1722, restaurované v roce 1936, na jehož vrcholu je umístěna socha Panny Marie, která má dva obličeje. Je to napodobenina hornopolické milostné sošky, která je uchována v zasklené skříni nad hlavním oltářem poutního kostela. Tato soška zde vyplavala při povodni v roce 1523. Lidé ji tehdy vyprostili a jako zázračnou umístili ve zdejším kostele.
Za podívanou stojí také místní objekty lidové architektury čp. 20, 54, 72, 74, 85, 86, 116.
