Památky a zajímavosti Olomučany
V Olomučanech se nachází Filiální kostel Božského Srdce Páně - kostel se nachází v dolní části obce vpravo na návrší mezi stromy při cestě k výletišti Bahňák. Byl postaven v letech 1939-40 a je zasvěcen Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu (Božskému Srdci Páně). Ve věži se nacházejí dva zvony (sv.Michael [300kg] a sv.Jan Křtitel [350kg] ulité r.1918 v Brně). V nočních hodinách bývá osvětlený a jeho světlá barva fasády je pěkně zdaleka vidět.
Zvoničku najdete ve střední části obce nad restaurací "U Kellnerů" hned vedle zastávky ČSAD vpravo od cesty na návrší u rodinného domku. Pravděpodobně dle data v kříži ve špičce byla postavena r.1761, před zvoničkou stojí kovový kříž s Ježíšem z r.1862, r.1999 byla vykácena stoletá lípa. Zvonička je vybavena automatickým systémem zvonění.
Soška sv.Jáchymka se nachází v horní části obce napravo od křižovatky na hlavní cestě. Soška, původně dřevěná z 19.st., je umístěna ve zděném přístřešku s mříží a stříškou. V r.1999 byla soška zrestaurována, v r.2001 byly odstraněny kolem přístřešku vzrostlé stromy dvou jehličnanů a upraveno prostranství před soškou.
Jsou zde také dva pomníky padlých v 1. a 2. světové válce a lesní hřbitov založen v roce 1934.
V budově obecního úřadu je muzeum Olomučanské keramiky. Severozápadně od obce je na okraji lesa zřícenina Čertova hrádku, pocházejícího ze 13. století. Z původní stavby se dochovaly zdi obytného paláce a příkop.
Krajina okolo obce se pyšní jedním známým unikátem - Lesnickým Slavínem - což je soustava památníků a pomníků doplněná sítí cest, palouků a studánek, které na území ŠLP Masarykův les Křtiny vytváří nádherná zákoutí pro odpočinek a poučení mnoha slušným turistům a návštěvníkům lesa. Velký dík patří tvůrcům tohoto fenoménu - profesorům R. Hašovi, J. Konšelovi a J. Opletalovi.
Nový Hrad
Nový hrad (Ronov), jehož zříceniny leží v katastru obce Olomučany, byl původně zeměpanským hradem. Vybudován byl ve 14. století, aby střežil strategickou cestu z Brna blanenským údolím; kolem hradu se vytvořilo rozsáhlé panství. Na počátku husitských válek zastavil král Václav IV. Nový hrad pánům z Boskovic, v jejichž držení zůstal až do vymření rodu v r. 1597; pak jej zdědili Lichtenštejnové.
V r. 1470 dobylo Nový hrad vojsko uherského krále Matyáše Korvína a od té doby chátral. Zpustlý hrad obnovili v r. 1493 bratři Dobeš a Beneš Černohorští z Boskovic, přičemž rozšířili jeho předhradí a učinili z něho opravdovou pevnost. Hrad pak odolával všem útokům až do r. 1645, kdy jej dobyli Švédové a zapálili.
K částečné opravě hradních zřícenin došlo už v r. 1655, z obavy před nájezdem Turků. V r. 1706 byla postavena nová věž náhradou za starou, zničenou při dobytí hradu Švédy. Při budování železnice v r. 1842 byla však částečně snížena z obavy, že by se mohla zřítit do údolí.
Z dochovaných zřícenin Nového hradu můžeme poznat jeho celkový gotický areál. Je rozložen na půdoryse nepravidelného mnohoúhelníka, dodnes obehnán mohutnými hradbami se střílnami a s příkopy. Přístup od západu je bránou s nápisem „Dobeš a Beneš z Boskovic a z Černé Hory" i se znaky pánů z Boskovic a jejich manželek. Na hradním nádvoří jsou zbytky hranolové a válcové věže.
