Historie obce Smrčná
Vznik názvu obce je přímo spojen s vytýčením majetku želivského kláštera, kterému byla po jeho založení v roce 1139 dána do vínku mimo jiné část pomezního hvozdu nazývaná Borek. Ta sahala jižním okrajem až k řece Jihlavě a na východě ji ohraničoval potok Smrčná.
První písemná zmínka na listině krále Václava I. z 25. srpna 1233 se týkala právě potoku, když uváděla "ad rivulum ZMRYTSNA ", tedy české pojmenování, které zakrátko převzala osada vybudovaná při jeho březích. Sám název měl podle Antonína Profouse vyjádřit vodu či potok tekoucí mezi smrky, které ve zdejších porostech převažovaly a tudíž poutaly pozornost lokátorů a osadníků.
V průběhu stříbrné horečky zde byl zaznamenán mohutný příliv osídlenců. Snad to byli právě horníci, kdo přispěli k urychlené výstavbě zdejšího farního kostela sv. Mikuláše, který byl s ohledem na text listiny z roku 1303 vystavěn už ve druhé polovině 13. století, kdy kolem Smrčné těžba drahých kovů vrcholila.
Posledním majitelem obce před zrušením robotních povinností se stal v roce 1840 kníže Karl von Hohenzollern, známý rovněž založením zdejší sklářské huti. Jeho dědicové z rodu Hohenzollern -Sigmaringen spravovali celý střítežský velkostatek o údajné rozloze 2443,47 ha až do roku 1945, kdy došlo k jeho konfiskaci.
