Historie obce Stará Lysá
Díky poloze v rovinaté krajině blízko soutoku Jizery a Labe, kde se rozprostíraly rozsáhlé lužní lesy skýtající bezpečí, patří Stará Lysá k nejstarším trvale obydleným místům v Čechách. Lze předpokládat existenci osídlení těchto míst již v 5. století našeho letopočtu. O slovanském osídlení kraje svědčí například několik neověřených informací o obětišti na lysém vrchu, zachycených v kronice mnichů kláštera v Lysé nad Labem.
Nejstarší písemné doklady o Staré Lysé pocházejí z 11. století, kdy zde byl v roce 1013 na knížecím dvorci uvězněn knížetem Oldřichem jeho bratr Jaromír. Ten tu byl po předchozím vykleštění v roce 1034 oslepen a o tři roky později zavražděn. Lysá byla potom přidělena za odměnu zemanu Mutišovi a v roce 1052 se stala majetkem kapitulního kostela Sv. Václava ve Staré Boleslavi, založeného knížetem Břetislavem I.