Historie obce Starý Vestec
První zmínka o obci je datována k roku 1320. Obec sama je pravděpodobně mnohem starší.
To dokládají i archeologické nálezy. Před rokem 995 patřila osada rodu Slavníkovců. Písemný doklad je až z roku 1320 kdy patřila obec k Břevnovskému klášteru. Ten byl již na počátku husitských válek vypleněn a zcela zpustošen dne 22.5.1420. Přerovské panství s tvrzí ku statku kláštera náleželo ještě roku 1421, kdy se jej ujal císař Zikmund Lucemburský. Zikmund se nechal korunovat českým králem 28.7.1420 ale nebyl uznán. Teprve dne 14.8.1436 na slavnostním ceremoniálu na jihlavském náměstí byl uznán českým králem. Později začal odměňovat své věrné, kteří jej podpořili při korunovaci. Mezi nimi byl i Jindřich ze Stráže, jemuž za odměnu věnoval panství Přerovské i okolní vsi mezi které patří i Vesce Staré. Rod pánů ze Stráže ku konci 15 století vymřel po meči. Zbyla jen Johanka ze Stráže, která se provdala za nejvyššího kancléře království českého Jana Šelenberka z Kosti. Tím získal Jan panství Přerovské i okolní vsi včetně obce Vesce Staré. Ten prodal Přerov a okolní vsi dne 17.2.1524 Starému městu Pražskému. V roce 1547 však pražané panství ztratili pro účast v odboji proti králi Ferdinadu I.
Před rokem 1589 se ve vsi uvádí 10 usedlých. Všichni odváděli daně panství Přerovskému dvakrát ročně na sv.Jiří a sv.Havle.
Zemanský statek
Z roku 1611 je první písemná zpráva o zemanském statku {č.p.13}kdy majitelem byl Václav Holý.Do roku 1623 byl obhospodařován Bartolomějem Bukem.Za třicetileté války byl statek vypálen.Roku 1652 koupil statek Jan Golnáš ten držel statek až do roku 1679 kdy jej kupuje Matěj Kodeš.
Největší rozkvět statek prožívá od roku 1803 kdy jej drží Václav Kodeš,který proslul jako bohatec a dobrodinec. Právě on se zasloužil o výstavbu Kaple sv.Václava. Bohužel jejího vysvěcení se již nedožil. Zemřel 12.července1863. Kaple však byla vysvěcena až 28.září téhož roku.
Dále nechal v obci vystavět kovárnu č.p.33, hostinec č.p.31, dům č.p.37 a chalupu č.p.21.
Rod Kodešů drží statek až do roku 1969 kdy umírá poslední z rodu. Nutno připomenout že roku 1939 byla na statku č.p.13 odhalena pamětní deska za věrnost půdě rodu Kodešů,kterou udělila Zemědělská rada v Praze.
*******
Za krále Matyáše byla obec Vesce Staré odtržen od panství Přerovského a
od roku 1616 do roku 1850 patří k panství Brandýs nad Labem,jehož majitelem je Lossa z Lossyntalu a později Ludvík Salvátore.
Na přelomu let 1770 a 1771 bylo zavedeno číslování domů. Tím byla v podstatě zavedena evidence jednotlivých budov.
Roku 1775 se obce dotklo selské povstání. Rebelové prošli obcí, zajali muže a značně poškozovali majetek.
V zimě roku 1799-1800 byla v obci ubytována vojska II.ruského armádního sboru generalissima Suvorova.
Kaple svatého Václava
Roku 1863 byla v obci postavena kaple svatého Václava.Kaple byla postavena převážně nákladem rodiny Kodešů.Byla využívána k náboženským obřadům.Za I.světové války byl za náhradu sňat zvon a roku 1922 obec zakoupila zvon nový vážící 18.5kg za 1368,84 Kč. Kaple byla průběžně opravována v letech 1938,1954 a v roce 1993.Kdy byla opravena do dnešní podoby - bez původní zvonice a znovu vysvěcena.
*******
Dne 29 června 1889 zasáhla obec velká povodeň.V obci přitom vůbec nepršelo voda přitekla Týnickým potokem,který nebyl schopen pojmout tak velké množství vody.Ta se rozlévala do polí místy byly vidět jen klasy.Dále se pak voda rozlila do obce kde působila značné škody na majetku obyvatel.
V letech 1890 - 1897 bylo velmi nepříznivé vlhké počasí a tak úroda byla velmi malá a špatně se sklízela. Hospodářská zvířata byla nakažena nemocí slintavky a kulhavky.
U Vestce se také nacházely dva sklady na řepu.Jeden pro cukrovar v Sadské.Ten byl směrem k lesu „Psárce“ nalevo od cesty a druhý směrem ku Praze napravo od cesty ten byl pro cukrovar v Mochově. Oba sklady byly zrušeny roku 1890.
V roce 1898 bylo založeno „Vodní družstvo“,které bylo složeno z obcí : Starý Vestec,Velenka, Sedlčánky, Semice a Přerov nad Labem.V letech 1904 – 1911 provádělo výstavbu drenáží a celková výměra odvodněných pozemků všech obcí čila téměř 784 ha. Mimo výstavbu drenáží provádělo družstvo též regulace potoků.
Roku 1899 17.srpna vypukl v obci velký požár v kolně zájezdního hostince č.p.31 odkud se požár rozšířil na stavení č.p.1,2,3,4,5,6,7,28 a 30 kde způsobil obrovské škody na majetku. Po roce 1900 se život v obci začal velmi pomalu vracet k původnímu stavu hospodaření.Pro časté povodně z Týnického potoka proběhla v letech 1904 -1908 jeho regulace.Obecní vozová váha byla postavena nákladem obce za 1400 kč roku 1904.Roku 1911 vznikla v obci pojišťovna pro pojištění skotu,která však roku 1916 zanikla.V roce 1913 byla v obci založena tělocvičná jednota "SOKOL". Pak přišla první světová válka {1914 - 1918}. Tím nastala všeobecná chudoba a dlouhé čtyři roky strádání. Rozvoj v obci se téměř zastavil.Většina mužů musela narukovat.
Pomník padlých
Na uctění památky padlých byl v obci dne 4. září 1921 slavnostně odhalen pomník padlých. Řečníkem na slavnostním odhalení byl br.MUDr. Tichý z Lysé nad Labem. Pamětní deska připomíná jedenáct padlých za světové války :
Bendl Oldřich 1896 - 1918,
Lambert František 1890 - 1917,
Micka František 1898 - 1917,
Srnec František 1894 - 1918,
Salaba František 1874 - 1918,
Charamza Alois 1884 - 1919,
Charamza Josef 1886 - 1915,
Charamza Václav 1873 - 1918,
Charamza Václav 1877 - 1917,
Krovoza Alois 1891 - 1916,
Skalický Václav 1873 - 1918.
Zde je seznam těch kteří bojovali v legiích :
Černý Václav 17.9.1886 sloužil v Rusku, 7. pluk, 7. rota † 21.9.1916 v Praze
Charamza Antonín 20.5.1896 sloužil v Rusku,úderný prapor † 27.11.1983 v Rudníku
Klicpera Bohumil 20.7.1873
Kodeš Jaroslav 10.10.1888
Nechvíle Josef sloužil v Italii
Pekárek František sloužil na Slovensku
Pekárek Josef 24.6.1890 sloužil v Rusku, 3. pluk, 3. rota † 2.2.1971 ve Starém Vestci
Serbus Alois 4.6.1896 sloužil v Rusku, 8. pluk
Srnec Václav 4.6.1896 sloužil v Rusku, 7. pluk, 4. rota.
Po roce 1918 se obec začala velmi pomalu rozvíjet a vracet do běžného života.V roce 1919 vznikl v obci spolek „Domovina“ domkařů a malorolníků
1.Března 1922 byla záhájena autobusová doprava poštovním autobusem Český Brod –Čelakovice přes zdejší obec,ta musela přispívat částkou 900kč.Dle výnosu ministerstva spravedlnosti ze dne 22.6.1924 byl změněn název obce.Od 1.1.1925 do této doby se obec nazývala Vesce Staré.Dále byl platný název Vestec Starý.
V letech 1928-1929 byla obec elektrifikována.V roce 1930 žádal sportovní klub „fotbal“ v Bříství o pronájem obecního pozemku „pískovna“.Klub pozemek upravil na hřiště za což jej mohl na 4 roky bezplatně užívati.Roku 1931 byl na parcele č. 236 náležející J.Chvátlinovi postaven hřbitov jehož kolaudace proběhla dne 12.října.Do této doby byl využíván hřbitov v sousední obci Bříství.
V roce 1929 byla u hlavní silnice vybudována čerpací stanice firmou Vaccum Oil Company. Dne 2.července postihlo obec velké krupobití,které nemělo pamětníka.Padaly kroupy velikosti holubích vajec a napáchaly veliké škody.Úroda byla z poloviny zničena.
Roku 1933 byla vedle kaple vysazena tzv.Švehlova lípa.Jde o památku na zemědělce a politika Antonína Švehlu. Ten byl od roku 1909 předsedou České agrární strany.Od roku 1916 pracoval v Praze na Národním výboru, později se stal ministrem vnitra a po roce 1918 předsedou vlády.
Dne 16.července 1933 byl v hostinci u Miškovských založen sbor dobrovolných hasičů.V dalším roce byl pak zakoupen stříkací stroj od firmy Stratílek z Vysokého Mýta.
Roku 1938 byl zakoupen od pana Beránka domek za 33 000kč k obecním účelům.Byl v něm zřízen obecní úřad v obci.Tohoto roku proběhla částečná oprava Kaple svatého Václava. Při této příležitosti daroval pan Václav Kodeš ml.obraz v hodnotě 5000 korun a nechal jí vymalovat.Tohoto roku také naše obec zažila dvě mobilizace, první v květnu jako odpověď na obsazení Rakouska německou armádou a druhá v září, kdy vojáci měli bránit naše hranice proti německým okupantům.
*******
Roku 1939 dne 15.března bylo obsazeno Československo německou armádou.Po záboru republiky byla nařízena jízda motorových vozidel vpravo.Byl vysloven zákaz oslav 28.října a dalších státních svátků a byly zavedeny odběrné lístky na textilie.1.října bylo Polsko napadeno německou armádou a tím začala druhá světová válka.
V roce 1940 dne 24.června byla zahájena přestavba silnice k Litoli a rozšířena o 3metry.Regulační strouha musela být posunuta blíže ke stavení č.p.8. a obecní váha byla přemístěna od silnice na náves u kapličky naproti č.p.14.Dne 25. června na příkaz nadřízených orgánů byl sejmut mramorový znak bývalé československé republiky z pomníku padlých.
Roku 1941dne 23.ledna se do okolních obcí nastěhovali němečtí vojáci, především motorizované oddíly.Do naší obce však nepřišli žádní neboť sál v hostinci jim nevyhovoval.Dal se jen těžko vytopit.14.3. přišlo nařízení o prodeji dobytka,ten směl být prodán jen do sběrny.Tam jej řezníci mohli odebrat jen na vybrané lístky.Není bez zajímavosti,že 29.12. u obce Nehvizdy provedli seskok Jan Kubiš a Josef Gabčík členové skupiny Antropoid,kteří dne 27.5.1942 provedli v Praze atentát na zastupujícího říšského protektora R.Heydricha.
