Historie obce Kovářská
Za svůj vznik vděčí dolování a zpracování železné rudy. Již ve čtrnáctém století byly v jejím blízkém okolí hamry, patřící Šumburkům. Přímo na dnešním území obce jich prameny uvádějí pět. Český název Kovářská vznikl překladem z německého Schmiedeberg, utvořeného podle velkého hamru s příslušenstvím, který zde stával. Až do devatenáctého století bylo zpracovávání železné rudy téměř jediným zdrojem obživy zdejších obyvatel. Roku 1595 postavili Lobkovicové v Kovářské pec, označovanou jako vysoká. Byla to ale jen takzvaná dýmačka. O čtyři roky později zde však byla postavena skutečná vysoká pec, jedna z prvních v Čechách.
S rozvojem výroby železa nastal i rozkvět obce. Ten ale byl přerušen pobělohorskými konfiskacemi, následnou rekatolizací, kdy protestanté odcházeli raději do Saska, než by se vzdali své víry, a pak třicetiletou válkou, která na Kovářskou dolehla velmi těžce hlavně v letech 1639 až 1641. Jednu z příhod té doby připomíná kamenný památník nedaleko nádraží, na němž byl donedávna reliéf s německým nápisem: Švédský hrob 1641 - Rašeliniště smrti. Bohužel, deska byla měděná, proto byla ukradena.