Historie obce Vinaře
Ves je zaznamenána již v roce 1192 na listinách krále Václava, kdy dal Jan, syn Zdislavův, polovinu vsi Řádu německých rytířů. Ves je zaznamenána již r. 1192 na listinách krále Václava, kdy dal Jan, syn Zdislavův, polovinu vsi Řádu německých rytířů. Po smrti manželky připadla i druhá polovina tomuto řádu. Tak se také stalo, bylo to v roce 1242. Po roce 1420 byla ves zabrána světskými a držena k Lichnici. V této době dostali ves Trčkové, a to dědičně. V roce 1555 jsou Vinaře spolu s Vlačicemi prodány a takto drženy do roku 1579. Později ves připadla ke Žlebům a v tom držení zůstala až do roku 1850.
O části Vinice mnoho záznamů není, osada vznikla kolem roku 1784 přičiněním knížete Adama Aueršperka na místo dávno zaniklé osady Drbohlav. V roce 1800 tu byla postavena cihelna, která dosti často střídadla majitele a po necelém století, před rokem 1900 zaniká. Po čase postavil pan Kruml cihelnu novou, pro změnu ve Vinařích, ale i tato zaniká vlivem konkurence.
Vlastní školství se datuje roku 1871, jako jednotřídná škola obecná. Před tímto rokem děti z Vinař navštěvovaly školu ve Žlebech a z Vinic ve Vrdech. Z počátku se vyučovalo na statku pana Vraného čp. 28 v jedné místnosti. Zásluhou tehdejšího starosty pana Václava Daňka se od roku 1874 začíná učit v nové jednotřídní škole. Další třída se učila v najaté místnosti statku čp. 82. V roce 1892 bylo na nové škole přistavěno patro a to umožnilo vyučovat ve 3 postupných ročnících. V březnu roku 1944 školu obsadili němečtí vystěhovalci, a tak se vyučovalo v místním hostinci. Po odchodu těchto vystěhovalců a řádné úpravě celé školy se 14. května 1945 začalo pravidelně vyučovat. Škola měla velkého příznivce a mecenáše, vinařského rodáka pana Františka Kubáta, žijícího v USA. Přispíval jak materiálně, tak finančně. Za takto velkou dobu mu byla odhalena 12. června 1949 pamětní deska na budově školy. Výsledkem však je, že přes veškerou snahu obyvatel udržet vyučování dětí na škole v činnosti, byla tato dne 3. června 1976 uzavřena. Příčinou byl značný úbytek obyvatelstva, který nastal po 2. světové válce stěhováním početných rodin do pohraničních oblastí republiky a následně vynucenou kolektivizací zemědělství v obci.
