Historie obce Vlačice
Poprvé se o Vlačicích dozvídáme v roce 1189, kdy byly majetkem Hroznaty z Peruce. Později se staly součástí rozsáhlého panství vilémovského kláštera, jak to dokazuje písemná zmínka z roku 1279. Klášter zde vybudoval tvrz, kterou pronajímal. O své statky přišel vilémovský klášter během husitských bouří a Vlačice získal císař Zikmund. V polovině 15. století dostali Vlačice Trčkové z Lípy a vlastnili je přes sto let. Poté Vlačice patřily Chotouchovským z Nebovid a ti je roku 1579 prodali Janu Kustošovi ze Zubří. Jeho potomci výrazně rozšířili vlačickou tvrz a posléze roku 1612 Vlačice prodali žehušickému panství. Jejich další vývoj byl až do roku 1848 spojen s tímto panstvím. I poté, kdy z panství zůstal velkostatek, zdejší dvůr patřil k Žehušicím. Po první pozemkové reformě se stal ze zdejšího dvora zbytkový statek. V meziválečném období zde byla zřízena připouštěcí stanice. Kontinuita plemenářské práce se ve Vlačicích udržela až do dnešních dnů. V roce 1949 vzniklo ve Vlačicích JZD, ale později byly jeho pozemky předány Státnímu statku. 1949 vzniklo ve Vlačicích JZD, ale později byly jeho pozemky předány Státnímu statku v Čáslavi. Zásluhou dvora si Vlačice udržely poměrně stabilní počet obyvatel, který klesl až v poválečném období. Jako v jedné z mála obcí se ve Vlačicích prakticky nestavělo, pouze se přestavovalo. Již od meziválečného období byla správně přičleněna k Vlačicím osada Výčapy. Společný obecní úřad existuje ve Vlačicích dodnes.
Historie Výčap
První historická zmínka o obci Výčapy pochází z roku 1277, kdy zde sídlil Budislav z Výčap. Svoji samostatnost si udržely Výčapy i v následujícím století. V 15. století zde existovaly čtyři svobodné vladycké statky. Část Výčap připadla roku 1484 k žehušickému panství, druhá část zůstala nejprve samostatná a později byla připojena ke zbyslavskému statku. S ním byla roku 1695 připojena k žehušickému panství. Jeho součástí zůstaly Výčapy až do roku 1848. V pobělohorské době zde byl zřejmě na starších základech vybudován hospodářský dvůr, který poskytoval práci většině zdejších obyvatel. Dvůr zůstal součástí žehušického velkostatku až do první pozemkové reformy, poté z něho vznikl zbytkový statek. Možnost zaměstnání při dvoře byla i důvodem, proč počet obyvatel Výčap pomalu stoupal až do druhé světové války. V meziválečném období se začalo ve Výčapech intenzivně stavět, směrem k Zbyslavi vznikla nová čtvrť. Menším tempem postupovala výstavba i v poválečném období. V posledních desetiletích se však část usedlostí přeměnila v rekreační chalupy. V poválečném období se stal zdejší dvůr součástí vlačického JZD založeného roku 1949 a spolu s ním později vplynul do čáslavského Státního statku. Statek zaměstnával většinu zdejších obyvatel i v poválečných letech, takže práci mimo obec, v průmyslu hledala jen menší část obyvatel Výčap. Nevyřešené restituční a privatizační problémy vedou k devastaci zdejších rozsáhlých skleníků. Výčapy byly od meziválečného období osadou sousední obce Vlačice a dodnes mají společný Obecní úřad.
