Historie obce Šternberk
Nejstarší zmínka o Šternberku jako městu pochází z roku 1296. Jeho budovatelé pravděpodobně navázali na starší podhradní osídlení gotického hradu, založeného někdy mezi lety 1253–1269 pány ze Šternberka. Městské právo a z něho vyplývající soudní a správní autonomii získal Šternberk od své vrchnosti v roce 1409.
Výhodná poloha znamenala kromě prosperity také ohrožení. Šternberk sloužil jako opěrný bod různým vojskům, jak za válek husitských v 15. století, tak i za války třicetileté v 17. století. Roku 1627 došlo k nejničivějšímu požáru v dějinách Šternberka při dobývání města obsazeného dánskými oddíly císařským vojskem.
Pro válečné útrapy a mory docházelo postupně ke snižování počtu obyvatel české národnosti. V 16. a 17. století bylo město dosídleno přistěhovalci z Německa a Slezska, kteří mu vtiskli německý ráz. V roce 1805, v době válek s císařem Napoleonem, se ve Šternberku, který byl dějištěm přesunů hlavních sil zúčastněných armád, sešel car Alexandr s rakouským císařem Františkem.
V první polovině 19. století se zde rozvíjel textilní průmysl a prosperita byla spjata s výrobou bavlněných látek. Když v letech 1861 - 1865 občanská válka v USA způsobila přerušení dovozu bavlny, došlo k výrobní krizi. Město bylo také v minulosti proslulé pro svůj hodinářský průmysl, jenž zajišťovala firma Prim, známá nejen u nás, ale i v zahraničí díky své kvalitě a ceně. Společně s hodinářským průmyslem zanikly postupem času také vyhlášené městské lázně. Ve druhé polovině 19. století se Šternberk stal okresním městem.
