Historie obce Běleč
Ves Běleč vznikla při dávné lovčí stezce z Prahy na hrad Křivoklát. První zmínky pocházejí už z jedenáctého století (první písemná je z roku 1352) a praví se v nich, že Běleč patřila ke zboží Křivoklátskému, tedy českým panovníkům a že ve vsi bylo nejprve šest lidí osedlých (původních osadníků), z nichž pět drželo po jednom láně dědin o šedesáti stryších a šestý byl zeman, který žil na poplužním dvoře s dvěma lány. Protože tehdy ještě lidé nestavěli tvrze, žili zemané a vladykové na dvorech opevněných neboli otýněných plaňkami či dokonce zcela otevřených. V Bělči byli mezi vladyky i osoby stavu rytířského a měšťané pražští. Nejvyšší komorník Vilém mladší z Risenberka na Rábí prokazoval králi Jiřímu z Poděbrad a později po něm i Vladislavovi tak nedocenitelné služby, že mu král věnoval jako "nadání" k úřadu nejvyššího komornictví vesnici Běleč.