Památky a zajímavosti Mladá Boleslav
Více než tisíciletá historie ozdobila tvář města řadou jedinečných památek, které rozhodně stojí za to blíže poznat.
Za dominantu města lze zcela jistě považovat místní hrad.
Předchůdcem hradu bylo slovanské hradiště, založené koncem 10. století knížetem Boleslavem II. (Boleslav Mladý, na rozdíl od svého otce). To zaujímalo ostrožnu dnešního hradu a Starého Města. Původně zřejmě dřevěné stavby částečně nahradily v 11.-12. století objekty zděné, zachycené archeologickým výzkumem. V polovině 13. století vznikl na špici ostrohu královský hrad, ostatní území hradiště bylo opuštěno, začalo se nazývat Hroby. Posledním známým kastelánem hradu byl roku 1262 Jaroslav z rodu Markvarticů, který získal většinu majetku v okolí a postavil si hrad v Michalovicích (viz heslo).
Jeho potomci roku 1344 přenesli do polohy Hroby město z údolí Klenice, kde zůstalo předměstí Podolec. Na místě královského hradu si zřejmě s využitím podstatné části jeho konstrukcí postavili rodové sídlo. To jim náleželo do roku 1468, kdy ho získali Tovačovští z Cimburka. Velká pozdně gotická přestavba proběhla počátkem 16. století za Jana Šelmberka, kdy obytné části hradu získaly téměř zámecký komfort, aniž by utrpěla obranná složka, doplněná krátce předtím masivním bollwerkem nad soutokem Klenice a Jizery.
Po roce 1548 a dále po požáru 1555 proběhly za Krajířů z Krajku renesanční přestavby (zřejmě Matteo Borgorelli). Po vykoupení města z poddanství roku 1595 ztratil residenční funkci. Devastující vliv měla švédská okupace za třicetileté války. Po jejím skončení byl objekt ve zříceninách, ve druhé polovině 17. století jej využívala známá zvonařská rodina Pricquey jako dílnu.
Počátkem 18. století byl hrad přestavěn na kasárna, do kterých byla vložena stálá posádka. Přestavba Ignatze Palliardiho z let 1752-53 znamenala zvýšení o patro, nové zakrytí obou věží, přístavbu severovýchodního křídla a nízkého severozápadního křídla nad údolím Jizery. Jako kasárna sloužil hrad různým armádám do roku 1940, kdy se změnil na internační středisko Židů z širokého okolí před jejich transporty do Terezína či polských vyhlazovacích táborů. Tato nejtragičtější kapitola dějin hradu trvala do roku 1943. Na několik let se sem poté vrátili němečtí a českoslovenští vojáci, od počátku 50. let až do roku 1972 sloužil jako skladiště textilu.
Zdevastovaný a nevhodně využívaný areál prošel od poloviny 70. do počátku 90. let 20. století důkladnou obnovou, spojenou s archeologickým a stavebně historickým průzkumem, kterým se však nepodařilo zodpovědět všechny otázky vývoje hradu. Dnes zde sídlí městské museum a státní okresní archiv.
Mezi dalšími památkami, které stojí za shlédnutí jmenujme starou radnici s vyhlídkovou věží, novou radnici, městský palác Templ, jenž slouží jako výstavní síň, Sbor jednoty bratrské, městské divadlo, arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostel sv. Jana Nepomuckého, kostel sv. Havla a Židovský hřbitov.
K návštěvě také láká Škoda auto muzeum, v němž je vystaven průřez historií mladoboleslavského nejslavnějšího podniku, či zdejší hvězdárna.