Historie obce Libědice
Není zcela zřejmé, z kterého roku o obci pochází první písemná zmínka - existují totiž dvě možnosti. Jednou je listina, pocházející z roku 1197, zmiňující se o vsi "Ljubedici", souvislost s Libědicemi je však sporná. Druhá a již stoprocentně jistá dochovaná písemná zmínka o Libědicích pochází z roku 1226. V tomto roce byla ves darována českým králem Přemyslem Otakarem I. klášteru premonstrátek v Doksanech u Roudnice nad Labem.
První světová válka pro Libědice znamenala konec poklidného a spokojeného života. Celý kraj v jejím průběhu strádal nedostatkem jídla a oblečení, každá obec musela pro potřeby armády odvádět stále se zvyšující dávky z obilí, dobytka drůbeže, mléka atd., všude byly zavedeny potravinové lístky, muži byli odváděni na frontu... Ve válce padlo celkem 17 libědických občanů.
S příchodem druhé světové války do obce přicházeli také první váleční zajatci - nejdříve Poláci, potom Francouzi, Ukrajinci a Rusové. Zajatecký tábor zde byl zřízen v domě čp. 24. Přímo boje se Libědic nijak nedotkly, když pak byla obec osvobozena Rudou armádou, byla většina německého obyvatelstva odsunuta a Libědice začaly být osidlovány osadníky z vnitrozemí i z ukrajinské Volyně. Byl zde zřízen národní výbor a opět byla obnovena česká škola.