Historie obce Benátky nad Jizerou
Benátky nad Jizerou vznikly v místě prastarého osídlení při křižovatce obchodních stezek. Prvním centrem byl hrad Dražice, který dnes připomíná pouze zřícenina věže a zbytky zdí. Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1052.
Jan z Dražic získal někdy před rokem 1340 povolení založit na nedaleké vyvýšenině město Nové Benátky, které bylo vystavěno v letech 1343-1346.
V roce 1349 byla uskutečněna stavba kláštera spolu s přilehlým kostelem Narození Panny Marie. Páni z Dražic vymřeli v roce 1385 po meči a v držení města i okolního panství se pak střídali různí majitelé. V polovině 20. let 16. století se v Nových Benátkách usadili purkrabí z Donína, kteří na místě kláštera, zničeného za husitských válek, vybudovali renesanční zámek. Jako příznivci Jednoty bratrské tolerovali ve městě činnost bratrského sboru, kde několik let působil i Jan Augusta.
V roce 1599 zakoupil panství, včetně města a zámku, císař Rudolf II. Ten zde umožnil dánskému astronomu Tychonovi Brahe zřídit observatoř a setkat se se svým přítelem i konkurentem Janem Keplerem.
V roce 1647 obdržel panství významný vojevůdce katolické strany v bojích třicetileté války Jan z Werthu, jenž přistavěl k zámku severní křídlo. Dnešní podobu areálu dovršilo vybudování východního křídla a kostelní věže za hraběte ze Schützenu v roce 1702. Jeho následovník Ignác Zikmund z Klenové jako milovník umění a hudby umožnil bratřím Františkovi a Jiřímu Antonínu Bendovým dosáhnout výrazných skladatelských a interpretačních úspěchů, zejména pak na pruské půdě. Zároveň dal vyzdobit zámecký park plastikami z dílny Matyáše Bernarda Brauna a Františka Adámka.
Po krátké epizodě pražského arcibiskupa Antonína Petra Příchovského, který upravil interiéry zámku v rokokovém stylu, přešly Nové Benátky do rukou rodu Thun-Hohensteinů. V letech 1844-1847 působil jako učitel hudby v rodině Leopolda Thun-Hohensteina mladý Bedřich Smetana.
