Okolí a příroda Janov
Rozkládá se po obou březích podél Petrovického potoka, který teče od západu k východu. Jeho přítoky na území obce jsou na vodu chudé. Z leva přibírá malý potůček na hranici mezi Petrovicemi a Janovem, kdysi nazývaný Březový potok a na úbočí Velké stříbrné pramenící Stříbrný potok, který ústí do Petrovického potoka až na uzemí Jindřichova. Zprava pak přitéká Vrbový potok. V jižní části Janova pramení Svinný potok, který ústí do Petrovického potoka až v Jindřichově.
Údolí v němž se obec rozkládá lemují kopce. Terén se zvedá směrem k vnějším okrajům jižní i severní části katastru a převyšuje úroveň údolí až o 400m. Na jihu dominuje Solná hora (867 m), Supí lán neboli Geier (688 m) a Ďáblův kopec (664m). Na severu pak Malá a Velká Stříbrná (625 a 786 m), Suchý vrch (664 m) a Šibeneční vrch (503 m).
Klimatické podmínky
Klima je zde spíše drsné než mírné. Srážek je zde dostatek i přesto, že až sem zasahuje dešťový stín podmíněný skupinou Pradědu. Nejmohutnější vodní srážky přinášejí převládající severozápadní a jihozápadní větry. Vydatné trvalé deště přicházejí nejčastěji v létě a ojediněle způsobují i povodně. Sílu větrů tlumí úzký profil údolí. Větry severní přicházejí řidčeji, většinou na jaře a zpravidla přinášejí jarní mrazy. Opravdu kruté zimy se zde vyskytují jen zřídka. Zvláště v období teplotní inverze bývá oproti Janovu chladněji v níže položeném Jindřichově. Často zde bývá teplý a slunný podzim, babí léto. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo +8°C.
Janovská lípa
800 m jihozápadně od náměstí směrem na Zlaté Hory se nachází staletá lípa. Janovská lípa patří mezi deset největších a nejstarších stromů na území České republiky. Je stará možná až tisíc let a obvod kmene je má přes deset metrů. Památným stromem byla vyhlášena 18. června 1991.
I když Janovská lípa vypadá na první pohled zachovale, ukrývá velkou dutinu a drží ji pohromadě hlavně zteřelé upínací popruhy.
Janovská lípa je především cenným dokladem toho jak za časů první republiky dobře fungovala péče o zeleň. „Asi před třemi lety jsem v krnovském archívu narazil na dokument z roku 1928, ve kterém sedlák z Janova jako majitel pozemku žádal starostu o povolení ořezat strom.
