Historie obce Branice
První písemná zpráva o obci je z roku 1306. Ale již podle nálezů ze studny u domu čp. 1 můžeme stáří obce datovat do druhé poloviny 13. století. Do této doby (přibližně roky 1240 - 1260) zapadá i skutečnost, že obcí v tu dobu vedla Bechyňská cesta. Cesta spojovala osady Bechyně a Milevsko s křižovatkou právě v Branicích.
V roce 1306 patří obec Branice pod správu Milevského premonstrátského kláštera s opatem Jindřichem. Klášter prožívá celé 14. století rozkvět a dá se soudit, že i spravované obce jsou na tom dobře. Soumrak kláštera přichází v období husitství, kdy se v roce 1420 vypálen a zničen. Po rozvrácení milevského premonstrátského dominia přešla obec Branice pod zvíkovské panství, které patřilo králi. V té době je zvíkovským purkrabím Jan Hájek z Hodětína, velmi schopný diplomat.
V roce 1430 je Zvíkov obléhán husity. Král Zikmund se bál, aby tehdejší purkrabí rytíř Kunata Kapléř nepřestoupil k nepříteli, a proto zastavuje hrad mocnému baronu Oldřichu z Rožmberka. V roce 1473 čtvrtý vladař rožmberskému domu Jindřich V. přenechává zvíkovskou zástavu svému strýci Bohuslavovi ze Švamberka.
