Památky a zajímavosti Hluboká nad Vltavou
Hlavní dominantou obce je místní zámek Hluboká nad Vltavou. Neméně významnou pamětihodností je barokní lovecký zámek Ohrada. V obci se nachází také několik kostelů např. sv. Jana Nepomuckého, sv. Vavřince.
Zámek Hluboká nad Vltavou
Ve 13. století stál v místech dnešního zámku raně gotický hrad, opora královské moci na jihu Čech. Přirozenou ochranu mu poskytovaly strmé srázy na západní, jižní a východní straně a ve skále vytesaný příkop na severu, kde se tyčila válcová věž. Po smrti Přemysla Otakara II. ovládli Hlubokou Vítkovci, avšak již v roce 1290 ji po obléhání získal král Václav II. Jan Lucemburský hrad zastavil, za Karla IV. opět patřil koruně. Později se zástavním držitelem stal Vilém z Pernštejna, který na hlubockém panství zakládal rybníky, v roce 1561 tu žili páni z Hradce. Za Adama z Hradce přestavěl v 80. letech 16. století Baltazar Maggi z Arogna hrad na renesanční zámek. Po Bílé hoře připadl jako konfiskát Baltazaru Marradasovi. V letech 1721–1728 Schwarzenberkové, jimž Hluboká patřila od roku 1661, přestavěli zámek barokně podle návrhu P. I. Bayera a A. E. Martinelliho. Pronikavou změnu přinesla romantická přestavba z let 1841–1871 ve stylu anglické windsorské gotiky. Projektoval ji arch. Fr. Beer, od roku 1861 v práci pokračoval F. D. Deworetzký. Tuto podobu si Hluboká uchovala dodnes.
Impozantní zámek stojí na půdorysu nepravidelného protáhlého pětiúhelníku, zámecké budovy obklopují malé a velké nádvoří. Vstupní průčelí má vzhled trojbokého čela. Z jeho střední části vybíhá vstupní věž, úhlová nároží tvoří osmiboké věžice a věže. Zámku dominuje vysoká věž, nahoře ustupující. Pitoresknost vzhledu zámeckých staveb zvyšují různé arkýře na krakorcích, opěrné pilíře s fiálami, ochozy, cimbuří, střílny, chrliče a jiné detaily gotických forem.
Bezbariérový přístup do zámku a parku.
Barokní lovecký zámek Ohrada
Podnětem k výstavbě zámku byla dobová záliba v lovu s možnostmi jeho několikadenního trvání, zajištění pohodlného ubytování přímo v oboře a touha bohatých Schwarzenberků po reprezentaci. Stavbou loveckého zámku byl pověřen knížecí stavitel P. I. Bayer, který zhotovil i jeho plány. Se stavbou se započalo v roce 1708; nejdříve vznikly pobočné budovy, maštale, byt pro myslivce, psinec. Roku 1709 položen základní kámen, za čtyři roky byl zámek zhruba hotov. Nikdy nebyl trvale obýván, ožíval hosty jen v době honů.
V roce 1842 z podnětu nadlesního Václava Špatného, z jeho sbírek, bylo na zámku založeno Lesní a lovecké muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Původní sbírky se postupně rozšiřovaly a k loveckým trofejím a preparátům zvěře přibývaly sbírky loveckých zbraní, vznikla sbírka ornitologická, entomologická, herbáře, sbírky lesnické a rybářské. Jednopatrový zámek s polopatrem a pavilónovými křídly obklopuje s navazujícími účelovými a hospodářskými budovami čtvercový dvůr. Má střední průčelní rizalit a představěný portikus s balkónem. Při zámku je ještě jeden dvůr, kde bývaly pořádány štvanice býků a černé zvěře. V ose zámeckého přízemí je rozlehlý vestibul. Před zámeckým průčelím dvě sousoší psovodů od sochaře Fr. Maudra z konce 19. století. Ve vstupním prostoru zámku je instalován výběr výřezů našich dřevin. V dalších sálech expozice vývoje myslivosti u nás, původní srstnatá zvěř našich lesů, původní pernatá zvěř, zavádění cizích druhů zvěře, péče o zvěř apod. Ve středu 1. patra je rozměrný a vysoký sál s nástropní freskou J. J. Werla z roku 1715 s námětem báje o bohyni lovu Dianě. Parohový nábytek s řezbami loveckých výjevů z počátku 19. století. Je tu expozice českého loveckého puškařství. V zámecké kapli freska rovněž od J. J. Werla z roku 1715.
Při zámku je menší zoologická zahrada s převážně naší zvěří, více viz oddíl Současnost.
Kostel sv. Jana Nepomuckého
Kostel byl založen v roce 1845. Protože stavba rychle rostla, mohlo již 2. září 1846 dojít k zavěšení zvonů přenesených ze zámecké kaple a následujícího dne k prvnímu zvonění. Svěcení provedl za velké slávy 16. května 1847 kardinál Bedřich ze Schwarzenbergu. Kostel byl zasvěcen sv. Janu Nepomuckému, patronu schwarzenberského rodu, a 16. května se od té doby každoročně slaví v Hluboké nad Vltavou svatojánská pouť.
Židovský hřbitov
Hřbitov byl založen v polovině 18. století a rozšířen ve 2. polovině 19. století. Nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1750, pohřby se zde konaly do roku 1941. Za nacistické okupace byl hřbitov poškozen. Hřbitov s cennými náhrobky barokního a klasicistního typu.
Ve městě Hluboká nad Vltavou se nachází i další kulturní a historické památky:
– venkovská usedlost - bašta u rybníka Bezdrev,
– zemědělský dvůr Vondrov,
– kaplička U Rocha,
– socha sv. Jana Nepomuckého,
– sýpka na Tyršově ulici.
