Historie obce Dolní Studénky
První písemné zmínky o obci jsou z roku 1353, ale víme, že nejstarší osady zde byly podstatně dříve, už v době kamenné, 5000 - 3000 let př. n. 1. Dokladem jsou nalezené kamenné nástroje v okolí. Podle prvního záznamu z roku 1353 se obec jmenuje Studenka, poté to byly Studénky, dále Dolní Studánky, v roce 1881 Dolní Studénky, v roce 1915 Dolní Studýnky a od roku 1924 dodnes jsou to Dolní Studénky. Německý název Schönbrunn se objevil v roce 1718. Obec postupně měnila majitele, prvním byl Jan z Kravař, dalším Pavel ml. ze Sovince. Téměř 100 let vlastnil obec rod Tunklů z Bmíčka a Zábřeha, a to po roce 1437. Vrchnost sídlila především na zámku Třemešek. Památkou na Tunkly jsou třemešské rybníky. Asi nejdéle, téměř tři století, patřil zámek a obec rodu Žerotínů.
První nejtěžší zkouška pro obec přišla v podobě 1. světové války, ve které padlo 14 lidí, další 4 muži zemřeli na následky války a 11 zůstalo nezvěstných. V roce 1924 byl odhalen těmto obětem pomník. Po prohlášení samostatnosti českého státu se Dolní Studénky staly poslední českou obcí před Sudetenlandem. 8. října 1938 vtrhlo do obce německé vojsko, v květnu 1939 v ní byla zavedena německá správa. Z třemešské hospody se stal v roce 1940 polský zajatecký tábor a v hostinci v Dolních Studénkách bylo ubytováno 200 italských zajatců, docházejících do Oberleitnerovy tkalcovny. Konec 2. světové války je spojen s datem 8. 5. 1945. Den předtím vjela do obce silná německá armáda, která ji chtěla vypálit a srovnat se zemí. To se však neuskutečnilo, neboť 8. 5. kolem deváté hodiny ráno sem přijela první ruská hlídka.
Po válce došlo k odsunu některých německých obyvatel, jejichž opuštěné domy byly postupně osídleny.
Obec byla v roce 1979 v rámci integrace přičleněna k Šumperku. Omezenou samosprávu vykonával občanský výbor a státní správu Městský národní výbor v Šumperku. Po roce 1989 došlo na základě referenda k dezintegraci obce a vznikl zde samostatný obecní úřad.
