Historie obce Bezvěrov
Poprvé se jméno obce vyskytuje v konfirmační listině obce Kladruby z roku 1239 a to pod názvem "Besmirov". Jiný pramen uvádí název "Bezverovo". Další písemná zmínka o existenci osady, ležící 12 km západně od Manětína, pochází z roku 1379. Podle pověsti, navazující na německé jméno vesnice (Bärenklau - medvědí pazour nebo tlapa), zachránil jistý rytíř ze spárů medvěda malého chlapce. Ten pak sídlil na tzv. Zámeckém vrchu, kde od r. 1396 stávala tvrz. Oním statečným zachráncem mohl snad být některý člen domácího rodu (zakladateli zmíněné tvrze byli pravděpodobně bratři Linhart a Tůma z Bezvěrova).
Podle vsi si později zvolil své příjmení také rod Pernklů ze Šenreitu (Bärenklau v Schönreith),který ji držel v letech 1502-55. Patrně oni vybudovali ve vsi novou tvrz poprvé připomínanou společně s původní v r. 1548. Po mnoha změnách majitelů koupil Bezvěrov, po Bílé hoře zkonfiskovaný Mikuláši Račínovi z Račína, bohatý a vlivný Vilém z Vřesovic. Ten ale již v roce 1626 prodal vesnici toužimským Lauenburgům a od té doby patřila k brložeckému statku tohoto panství. Obě bezvěrovské tvrze zanikly nejpozději během třicetileté války a do dnešních dnů se z nich nezachovaly žádné pozůstatky.
Z bezvěrovských pamětihodností dosud přežívá několik starších usedlostí s hrázděnými štíty. K drobným památkám náleží kaple sv. Floriána ze 2. poloviny 19. století a přibližně stejně starý kříž s litinovým Kristem (1886), stojící při silnici do Manětína. Jižně od Bezvěrova probíhala stará hranice mezi panstvím Toužim - Brložec, dosud vymezená skupinou hraničníků z r. 1623.
K technickým památkám, bychom mohli zařadit skupinu domků a tovární budovy bývalé bezvěrovské sklárny Kavalier, pocházející z druhé poloviny 19. a z přelomu 20.století. Vyrábělo se zde duté, křišťálové, chemické a hlavně laboratorní sklo, ceněné i v zámoří. Sklárnu založil v r. 1867 český podnikatel Eduard Kavalier, provoz byl zastaven v r. 1923.
