Historie obce Doksy
Ves Doksy byla v minulosti také nazývána Dogz nebo Dogza. Poprvé se o ní dočítáme v dokumentu pocházejícím z roku 1383, kdy zdejší tvrz drželi Jan z Dokes a Chval z Doksu. Vesnice během své existence vystřídala několik majitelů, jako byli Žďárští ze Žďáru, Žejdlicové ze Šenfeldu. Po bitvě na Bílé hoře připadla jedna její část Jaroslavu Bořitovi z Martinic a druhá hraběti z Bredy. V historii obec několikrát vyhořela, a snad i proto zde nejsou dochovány výraznější historické památky.
V katastru obce byl těžen v desítkách kamenných lomů kvalitní pískovcový kámen, který byl dovážen již od 14. století do Prahy. Je známo, že byl použit při výstavbě některých významných pražských staveb, dnes již památek z období vlády císaře Karla IV., jako například na katedrálu svatého Víta, stavbu Pražského hradu, k dobudování městských hradeb, kostelů a měšťanských domů. Opracováním se z něj vyráběly také mlýnské kameny, hraniční mezníky, kamenná schodiště nebo rámy oken a dveří, které jsou charakteristické pro středověké stavby. V první polovině 19. století, při budování koněspřežné dráhy, byl používán k výrobě pražců pod koleje.
Také v obci jsou dochovány různé opěrné zdi a stavby zemědělských usedlostí i rodinných domků, kde byl ve větší míře použit tento kámen.
V největším rozkvětu kamenictví zde pracovalo 300 i více dělníků, kameníků. Ještě v roce 1914 pracovalo v již téměř zaniklých lomech 15 starých kameníků. Poslední práce zde však byly ukončeny až v roce 1924.
