Historie obce Mírová
Historikové soudí, že osada vznikla kolem opevněného mnišského dvorce jejich chodovského panství, kdy na přelomu století 12. a 13. získali Chodov waldsasenští sisterciáci, nebo předsunuté tvrze jejich chodovského panství. Zdá se, že mniši Chodov i Mírovou brzy opustili. První písemná zmínka o Mírové je z roku 1437. Ze světských držitelů opevněného dvorce nebo tvrze se připomínají jako první Jan a Mikuláš Hofmannové v roce 1460. V roce 1489 patřila Šlikům a v 16. století se tu uvádějí znovu Hofmannové. V roce 1599 jej prodal Adam Hofmann Johanu Florianu Lochnerovi z Dalovic. Protože další z rodu Lochnerů - Volf Kryštof, podporoval v roce 1631 Sasy, byly mu tvrz a ves Mírová zkonfiskovány a císař je daroval v roce 1633 Alexandru Borrimu, jehož manželka byla hraběnka Adriana Šliková. Potom patřila Mírová nějakou dobu falknovským Nosticům, kteří ji v roce 1652 prodali Juliu Libštejnskému z Kolovrat. Roku 1678 ji přikoupilo ke svému panství město Loket. Tvrz se zdvíhacím mostem, hradbami a vodním příkopem zanikla na konci 18. století, kdy byl založen závod svatého Antonína Paduánského na výrobu kamence z kyzů z nadloží hnědouhelných slojí. S tím souvisel i zánik panského dvora. Polohu tvrze ve vsi dnes již přesně neznáme.
Mírová z roku 1898 je popisována takto: domy a obce jsou postaveny na obou stranách Chodovského potoka a jen dělnická kolonie firmy "Montan-Industrialwerke" leží odlehle při oblastní silnici. Celkový počet domů v obci činí 84, z toho 12 v kolonii. Majetek obce je tvořen lukami, poli a háji, lesy již tu žádné nejsou. Obyvatelé se zabývají zemědělstvím, částečně pracují ve fabrice a v dolech. Z řemeslníků je tu švec, krejčí, kovář, pekař, mlynář, je tu 7 hostinců a dva obchody.
