Památky a zajímavosti Kladno
Město se pyšní mnoha kulturními, architektonickými a také průmyslovými památkami.
Za dominantu města Kladno lze považovat zdejší zámek. Původně se jednalo o tvrz. Na jejím místě byla v 60. letech 16. století vystavěna renesanční čtyřkřídlá dvoupatrová budova. Zámek byl po roce 1705 barokně přestavěn architektem Ignácem Kiliánem Dienzenhoferem do dnešní podoby. V západním křídle se nachází zámecká kaple sv. Vavřince s freskovou výzdobou od J. K. Koláře, která slouží k pořádání mší a svatebních obřadů. Zrekonstruován byl v 90. letech 20. století a sídlí v něm Zámecká galerie města, Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně a pobočka Městské knihovny Kladno. Současné muzejní expozice ukazují nejen historii Kladenska, ale sklepení je upraveno jako důlní štola, typické pro tento region.
K objektu přiléhá zrekonstruovaná zámecká zahrada s medvědáriem.
Radnice na náměstí Starosty Pavla byla vystavěná v letech 1897–1898 v novorenesančním slohu podle projektu Jana Vejrycha, ozdobená sochou rytíře od Antonína Poppa. Výzdoba průčelí pochází od Adolfa Liebschera, rovněž obřadní síň je zdobena triptychem tohoto autora, znázorňující alegorii hornictví a hutnictví.
Na náměstí před radnicí stojí Mariánské sousoší, téměř 10 m vysoké pozdně barokní dílo sochaře J. Hiernla postavené podle návrhu K . I. Dientzenhofera z let 1739–1741 pod patronací břevnovského opata Benno Löbla. Nachází se na místě, kde původně stával pranýř.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie na náměstí Starosty Pavla byl postaven na místě původního gotického kostela z 50. let 14. století. Po několika přestavbách byla v letech 1897–1899 vystavěna trojlodní novorománská bazilika s věží podle projektu Ludvíka Láblera. Nový kostel byl slavnostně vysvěcen 6. června 1900.
Na místě, kde původně stával lazaret pro chudé panské služebníky, byla postavena kaple sv. Floriána v barokním slohu dle návrhu K. I. Dientzenhofera, její půdorys tvoří kružnice, do níž je vepsán čtverec. Architektem navržený objekt má v půdorysu kříž se středem ohraničeným osmihranným prostorem pod kopulí. Základní kámen kaple byl položen roku 1751, stavba dokončena a slavnostně vysvěcena až roku 1872.
Krásná historická budova bývalé lékárny U České koruny byla založena roku 1884, přestavena do novorenesanční podoby v roce 1891 podle projektu Václava Krotkého a zdobená bohatou sgrafitovou výzdobou od J. Bosáčka podle návrhu Mikoláše Alše.
Bývalá židovská synagoga je novorenesanční stavba z roku 1884, postavena pražským stavitelem E. Brandtem na místě původního židovského domu. Západní průčelí je zdobeno černými mramorovými deskami se zlatými nápisy Starozákonného Desatera. V interiéru najdeme kopii Bílkova Ukřižovaného, jehož originál je ve svatovítské katedrále v Praze. Dnes sídlo Husova sboru církve československé husitské.
Mezi nejcennější památky města Kladno patří Dům hostů (Poldihaus), jednoduchá, účelně elegantní a stylová stavba s jednotným vnitřním funkčním vybavením z roku 1903 od významného vídeňského architekta Josefa Hoffmanna, jež v oblasti vývoje architektury předběhla dobu svého vzniku.
Na náměstí Svobody najdeme Dělnický dům, který vznikl v roce 1907 spojením a přestavbou tří budov. Jádro tvoří bývalý hotel Český dvůr, který byl postaven v roce 1898. Dělnický dům sloužil jako sídlo sociálně demokratické strany od roku 1907, v roce 1989 jí byl navrácen.
Architektonicky zajímavou stavbou je vila Libochvíle – stavba s neorománskými prvky z roku 1900 podle projektu Václava Krotkého. Původně sloužil jako profesorský penzionát. Nyní je zde sídlo advokátní kanceláře.
V historické části města Kladno nalezneme převážně pseudorenesanční městské domy, v jiné části zase tzv. Rozdělovské věžáky – šestice výškových domů z 50. let 20. století ve stylu socialistického realismu podle návrhu Josefa Havlíčka, při severním okraji města se dochoval židovský hřbitov.
Mezi další památky ve městě Kladno řadíme:
– kostel sv. Václava v Kladně-Rozdělově,
– kostel Narození sv. Jana Křtitele v Kladně-Dubí,
– kostel sv. Mikuláše v Kladně-Vrapicích,
– budova bývalého okresního hejtmanství – komplex tří domů postavených v letech 1893–1894,
– budova reálného gymnázia – secesní stavba z let 1903–1905,
– budova bývalé první kladenské školy s jejíž stavbou se započalo v roce 1861,
– kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého na hlavním kladenském náměstí, postavená v roce 1706,
Na náměstí Edvarda Beneše v parčíku u gymnázia stojí sousoší Hornictví s Váňovým kamenem. Tzv. Váňův kámen z roku 1854, připomínající první naražení uhlí na (tehdejším) území města Kladna Janem Váňou byl roku 1954 doplněn sousoším Hornictví od akademického sochaře Ladislava Nováka.
Na katastrálním území města se nachází i hojně navštěvovaný hornický skanzen a muzeum dolu Mayrau. Rozkládá se v prostorách bývalého černouhelného dolu Mayrau na cestě z Kladna do Vinařic. Celý historicky vzácný areál je zachován a přizpůsoben tak, aby návštěvník zažil autentickou atmosféru těžké důlní práce. Ve skanzenu je možnost projití 130 m důlních chodeb. Stálá expozice se pyšní několika historickými těžními stroji, z nichž nejvíce ceněný je stroj firmy Ringhoffer Praha z roku 1905.
Jižně od města Kladno se nachází ploché zalesněné návrší Kožová hora (456 m n. m.), na jejímž vrcholu lze navštívit výletní restauraci a 30 m vysokou rozhlednu z roku 1930.
