Historie obce Senetářov
Podle zápisu v zemských deskách a zemském archivu v Brně, vlastnili tento kraj od roku 1251 páni z Čeblovic, Jedovnic a později z Holštejna. Měli ve znaku beraní rohy s uťatou lebkou. Když tento rod vymřel asi roku 1315, nastoupili na jejich místo páni Vokové ze Sovince. Sovinec je hrad na severní Moravě. Bydleli přes sto roků na hradě Holštejně, ale nechali sobě původní znak hradu Sovince. Ve znaku byl podélně rozpolcený štít, na pravé straně červený a na levé straně stříbrný se třemi šikmými pásy. Byl to Vok ze Sovince, který koupil hrad Holštejn od Čeňka z Lipé. Tento kup Vok I. nechává zapsat roku 1349 do zemských desek v Brně.
Od 17. století Senetářov velmi významně zvětšil své katastrální území. Kromě poloviny Podomí také polovina katastrálního území Bystřece, velké zaniklé vesnice v údolí Rakovce, původně pokrytá polními lány, a podobně velká část plužiny zaniklých Dvorců.
Protože v oblasti Moravského krasu nebyly pro zemědělskou výrobu příliš vhodné podmínky, značná část obyvatel byla již v 19. století nucena hledat jiné formy obživy. V Senetářově bylo kromě sítě na vlasy a síťování záclon rozšířeno zejména perleťářství. Perleťářství přinesl do Senetářova vídeňský podnikatel Alfons Tománek, když zde v osmdesátých létech 19. století založil perleťářskou továrnu na výrobu knoflíků. Vedle této továrny vznikla i řada menších dílen a mnoho vyučených perleťářů - "frčkařů" - začalo knoflíky vyrábět i podomácku. Rozvoj perleťářské výroby na konci 19. a na začátku 20. století přerušila 1. světová válka, která přerušila obchod s perletí a o výrobky nebyl zájem. Po válce pak obnovily činnost již jen některé dílny a Tománkova - od roku 1926 Novákova - továrna. Zájem o perleťové knoflíky se však nezvyšoval; v době hospodářské krize se snížil natolik, že perleťáři začali vyrábět pomůcky znázorňující postup výroby perleťových knoflíků, které nabízeli školám. Tak postupně ve 30. letech minulého století zanikly všechny dílny. Perleťářská výroba se udržela jen v Novákově továrně, která však začala postupně přecházet na výrobu koflíků z levnější umělé hmoty - galalitu. Tradice výroby knoflíků v Senetářově pokračovala ve výrobním družstvu Chemoplast a knoflíky z umělých hmot zde vyráběli až do začátku 80. let 20. století.
