Historie obce Praha 3
Dnešní území Žižkova bylo v minulosti řídce osídlenou krajinou za hranicemi Prahy. Změnu přineslo rozhodnutí Karla IV. r. 1358, aby stráně kolem Prahy v okruhu tří mílí byly posázeny vinicemi. Majitel pozemku byl povinen vinice založit, a pokud tak nemohl učinit, musel povolit zakládání vinic druhým osobám. Obyvatelé „hor viničních" se řídili zvláštním viničním právem, které bylo dalšími panovníky potvrzováno (např. osvobození od berního poplatku). Nechráněné vinice několikrát zpustošily nájezdy vojsk. Jejich majitelé je proto raději přeměnili na pole a zahrady.
Zachované celistvé území obdrželo v červnu roku 1849 pojmenování Vinohrady a v r.1867 dovolil císař František Josef I. užívat názvu Královské Vinohrady (König.Weinberge).
Podle soupisu z r.1837 bylo v obci celkem 66 domů a usedlostí se 169 obyvateli a 216 kusů hospodářského dobytka. Za posledních sto let většina usedlostí zanikla a jejich památku připomínají jen místní názvy jako Hrabovka, Ohrada, Parukářka nebo Pražačka.
Stavitele v hradebním obvodu pražské pevnosti odrazovala vojenská správa, která si demolicemi vynucovala bourání budov poblíž hradeb pro případ válečného ohrožení. Prohraná válka s Pruskem r.1866 vedla k prohlášení Prahy otevřeným městem a po zdlouhavém vyjednávání pak pražská obec hradby vykoupila a roku 1874 začala s jejich bouráním.
Hradební plochu získala z větší části železnice, která znemožnila plynulé spojení Prahy a Žižkova.
Dne 16. července 1875 Zemský výbor rozdělil přes nesouhlas obecního zastupitelstva Královské Vinohrady na dva díly: dnešní Žižkov a Královské Vinohrady. Název Žižkov byl úředně povolen v srpnu r.1877, když se neujal loajální název Rudolfov na počest rakouského korunního prince. Prvním starostou Žižkova se stal Karel Hartig, který se zasloužil o pojmenování ulic, náměstí a domů jmény slavných Čechů od Husa po Komenského. Dne 15. května 1881 povýšil František Josef I. Žižkov na město. 1. ledna 1922 bylo připojeno k Praze.
Přestože Žižkov 19. století lze považovat za proletářskou čtvrť, průmysl se zde příliš nerozvinul. Největší závod "továrnu na střelné zápalky" neboli kapslovnu založili francouzští podnikatelé Sellier a Bellot Na Parukářce v době před vznikem města. Začátkem první republiky zde vznikaly menší továrny - Papírografie na Vápence, závody přesné mechaniky Strejc a Nosek a celá řada dílen na Kněžských lukách. Naopak pro starý Žižkov byly typické drobné živnostenské provozovny často ukryté ve dvorních traktech domů.